15 C 74/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se po žalované domáhal úhrady shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] měla žalovaná od žalobce coby vlastníka pronajatou bytovou jednotku [číslo] o velikost 1+kk v bytovém domě [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo] (dále jen,,byt“). Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil k datu [datum] na základě dohody o skončení nájmu bytu, přičemž k předání bytu žalovanou došlo až dne 12. 6. 2020. Dle nájemní smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobci za užívání bytu měsíčně částku ve výši 13.300 Kč, z čehož částka 11.300 Kč představovala úhradu za nájemné a částka 2.000 Kč zálohu na služby spojené s nájmem bytu. Ke dni předání bytu (tj. [datum]) žalovaná dluží žalobci (po započtení jistoty) částku ve výši 11.200 Kč, představující dluh na nájemném za období od 26. 4. 2020 do 25. 5. 2020, které bylo splatné v částce 11.300 Kč ke dni 25. 4. 2020, avšak z této částky byla uhrazena pouze částka ve výši 100 Kč. Žalovaná svůj závazek uhradit žalobci částku 11.200 Kč uznala v protokolu o předání – převzetí bytu ze dne [datum], v rámci kterého se zavázala tuto dlužnou částku uhradit ve dvou splátkách po 5.600 Kč s tím, že první splátku měla uhradit do 12. 7. 2020 a její druhou část do 12. 8. 2020, avšak žalovaná dlužnou jistinu ve výši 11.200 Kč v termínu splatnosti neuhradila. Rovněž žalobce požaduje uhrazení částky 2.057 Kč, když v důsledku neplacení energií žalovanou došlo k ukončení dodávek elektrické energie do bytu, a proto bylo zapotřebí provést nezbytnou kontrolu odběrného místa a osazení nového elektroměru pracovníkem [právnická osoba], kterou žalobce musel uhradit namísto žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud ze smlouvy o nájmu bytu zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření nájemní smlouvy dne [datum], na základě které žalobce poskytl bytovou jednotku [číslo] o velikosti 1+kk v bytovém domě [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo], k užívání žalované a žalovaná se zavázala na základě této smlouvy byt řádně užívat a platit částku 13.300 Kč za užívání bytové jednotky s tím, že částka 11.300 Kč představovala nájemné a částka 2.000 Kč zálohy na služby. Rovněž si strany sjednaly, že po předání bytu bude elektroměr přihlášen na nájemce, tj. žalovanou, která bude hradit elektrickou energii přímo dodavateli – PRE. Z dohody o skončení nájmu bytu soud zjistil, že se strany dohodly na zániku nájemního vztahu ke dni [datum] s tím, že k témuž datu, tj. [datum], dojde i k jeho předání. Z protokolu o předání – převzetí bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byt žalobci předala a současně stvrdila, že žalobci dluží na nájemném po započtení jistoty částku ve výši 11.200 Kč, zároveň se zavázala tuto částku uhradit ve dvou splátkách. Splatnost první splátky byla stanovena do 12. 7. 2020 a druhá do 12. 8. 2020. Soud ze zakázkového listu [číslo] zjistil, že žalobci byla vyfakturována částka 2.057 Kč za elektromontážní práce. Předžalobní výzvou ze dne 5. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradila. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. 6. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žaloba podaná žalobcem byla podána důvodně. Žalobce jednak prokázal, že je aktivně legitimován k podání předmětné žaloby, jakož i že právní důvod užívání bytové jednotky na základě nájemní smlouvy včetně jejích dodatků zanikl. Jelikož ze strany žalované nedošlo k úhradě dlužného nájemného, jakož i úhrady za elektromontáž, kterou na své náklady provedl žalobce, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení se svým závazek, soud rovněž žalobci přiznal i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a náhrady nákladů řízení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 1.660 Kč dle ust. § 7 AT. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 4.980 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 900 Kč za tyto 3 úkony dle ust. § 13 odst. 3 AT, zvýšené o 21 % DPH dle ust. § 14a AT, tj. o částku 1.234,80 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 8.114,80 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.