16 C 266/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný měl úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což nečinil, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný žalobkyni dluží na jistině částku [částka], na kapitalizovaném úroku [částka], na poplatcích [částka] a na smluvní pokutě [částka] a na dlužném pojistném [částka], tj. celkem [částka], a z jistiny běžící zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalovaný dosud uhradil [částka]. Žalobkyně se stala věřitelem předmětné pohledávky jejím postoupením na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou. Žalovaný se k žalobě během řízení nijak nevyjádřil. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnící se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a o.s.ř. s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na úvěrovém rámci ve výši [částka], který byl žalovanému poskytnut ke dni podpisu smlouvy, přičemž žalovaný se zavázal splácet úvěr úročený ročním úrokem ve výši 22,68 % v měsíčních splátkách podle výše vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výše úhrad. Žalovaný se zavázal k měsíční úhradě za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Ze smlouvy dále vyplývá, že celková výše čerpání za specifických podmínek byla [částka], přičemž částku měl žalovaný splatit ve 24 splátkách po [částka] (včetně pojištění) splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem [datum], s roční úrokovou sazbou 23,93 %. Celková částka k zaplacení byla [částka]. Náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku činila [částka]. Strany si dohodly smluvní pokutu za prodlení z úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Z výpisu o úvěru vyplývá, že ke dni [datum] činila dlužná částka [částka]. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy a úvěr se stal ke dni [datum] splatným. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou - seznamem pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu s upozorněním na případné soudní vymáhání. Právně soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako smlouvu o úvěru, podle které se úvěrující (věřitel) zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (dlužník) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2397 téhož zákona úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný, který uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, porušil svou smluvní povinnost čerpaný úvěr včas a řádně splácet, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a následně jej postoupila na žalobkyni. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z jistiny úvěru v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].