30 C 414/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovanému podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný v souladu s citovaným zákonem se jako držitel televizní přijímače přihlásil jako poplatník dne [datum]. Žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši [částka] za období leden 2017 – leden 2019, přičemž poplatky jsou splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný však ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. 2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku [částka]. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], potvrzení České pošty, s.p., výpočet úroků, upomínka ze dne [datum], včetně dodejky, předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se v srpnu 2007 přihlásil jako držitel televizního přijímače, což potvrdila Česká pošta, s.p., která zajišťuje inkaso televizních poplatků. Za období leden 2017 až leden 2019 žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši [částka], splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, pročež byl vyzýván k zaplacení dlužné částky Českou poštou, s.p. pro oprávněnou Českou televizi. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum], avšak ničeho nezaplatil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Povinnost žalovaného hradit televizní poplatky vyplývá z ustanovení zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž splatnost je stanovena v § 7 odst. 2 citovaného zákona. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak stanoveno v § 10 citovaného zákona. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 10 zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala kapitalizovaný úrok spočtený do dne podání žaloby, a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, kdy měly být uhrazeny. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši [částka], skládající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.