30 C 69/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o reklamě dne 15.3.2009. Žalobkyně byla vyzvána žalovanou k uhrazení sjednané částky. Žalobkyně provedla duplicitní platbu, a po uvědomění si své chyby žádala žalovanou o navrácení této platby, celkem se jednalo o [částka]. Žalovaná část peněžních prostředků vrátila-dle výpisů z účtu žalobkyně 1. 12.2014 vrátila 300000 Kč, dne 29. 12. 2014 částku 236428 Kč a dne 12.12.2016 částku 107286 Kč. Žalobkyně proto po žalované požaduje doplatit zbývající dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 643714 Kč, nicméně žalovaná dosud svému závazku nedostála. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky výzvou ze dne 29.5.2019, žalovaná však dosud neplnila. 2. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě uvedla, že je skutečností, že výzvou ze dne 29.5.2012 vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení duplicitní platby (bezdůvodného obohacení) ve výši [částka]. Dnem 30.5.2012 se tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení stal splatným a promlčel se v subjektivní lhůtě dnem 30.5.2014. Z uvedeného důvodu proto žalovaná vznáší námitku promlčení žalovaného nároku, když tento byl u orgánu veřejné moci uplatněn až žalobou podanou dne 10.9.2019. Pokud se žalobkyně domnívá, že na vztahy mezi účastníky lze aplikovat ust. § 2054, odst. 2), je její názor mylný, a to pro absenci okolností, které toto ustanovení zákona vyžaduje, nehledě na odst. 3) tohoto ustanovení. I kdyby nárok uplatněný žalobou promlčen nebyl, je potřeba jej nahlížet v širších souvislostech vzájemných vztahů účastníků řízení. Je skutečností, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 3.9.2007 uzavřena Rámcová smlouva o reklamě a propagaci ve znění jejích pozdějších dodatků, zejm. pak dodatku ze dne 25.9.2008. Na základě Smlouvy ve znění jejího Dodatku a dalších dodatků Smlouvy žalovaný za poskytnutou reklamu vystavil žalobkyni dále uvedené daňové doklady, které byly žalobkyní uhrazeny po splatnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo vždy o fakturaci a platbu shodné částky, je možné vypočtené dny prodlení s platbami uvedených částek sečíst a uzavřít, že žalobkyně se s úhradou částky [částka] dostala do prodlení v celkové délce [číslo] dní. Dodatkem ke Smlouvě došlo k modifikaci článku X. Fakturace a způsob platby, v němž bylo nově sjednáno, že pro případ, že žalobkyně poruší povinnost uhradit dílčí závazek řádně a včas, sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Denní smluvní pokuta, vypočtená z částky 1.287.428 Kč, pak činila částku ve výši [částka] za každý den prodlení. Vzhledem k tomu, že prodlení žalobkyně s úhradou shora vypočtených faktur trvalo po dobu [číslo] dní, vznikl žalované nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka]. Nárok na smluvní pokutu ve výši 5.078.903 Kč byl žalovanou uplatněn daňovým dokladem [číslo] ze dne 12.10.2012, se splatností ke dni 26.10.2012, který byl opatřen rozpisem prodlení, z něhož požadovaná částka vychází. V tehdejší době proti sobě stály následující splatné nároky (pohledávky) účastníků řízení: Pohledávka žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení (duplicitní platby) ve výši [částka] splatná dne 30.5.2012 proti Pohledávce žalované z titulu úhrady smluvní pokuty v souhrnné výši [částka] splatná dne 26.10.2012. Dnem 26.10.2012 se tak vzájemné pohledávky tzv. potkaly a staly se způsobilými k započtení. Následně byla několik let, s dlouhými prodlevami, vedena vzájemná jednání o narovnání vzájemných vztahů, která vyústila v roce 2016, kdy mezi stranami bylo dohodnuto, že dosud neuhrazené nároky budou zkonzumovány započtením a ve zbytku žádná ze stran nebude po druhé straně ničeho požadovat, přičemž tento postup byl výhodný zejm. pro žalobkyni, neboť její nárok na vydání bezdůvodného obohacení byl oproti nároku žalované společnosti téměř pětkrát nižší, bez ohledu na to, že téměř polovina bezdůvodného obohacení byla navíc žalobkyni vrácena, a to naposledy platbou ze dne 23.12.2014. Bylo proto pro žalovanou velkým překvapením, když jí byla doručena předžalobní výzva k úhradě žalované částky s příslušenstvím plynoucím od roku 2012, který je ve světle konstantní judikatury promlčen bezpečně. Na tuto výzvu reagovala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne 23.7.2019, v němž v pravdě uvedla shora tvrzené skutkové okolnosti, s tím, že současně uvedla, že i ona eviduje mylně zaslanou platbu ve výši 107.286 Kč dne 9.12.2016, což bylo v době, kdy již existovala dohoda, že nikdo nebude ze vzájemných nároků čehokoliv požadovat. Proto byla žalobkyně v rámci reakce na její předžalobní výzvu vyzvána, aby tuto mylnou platbu vrátila, jinak o ni bude zažalována. Následně však žalovaná ctila dohody, že nikdo nebude ničeho požadovat a od vymáhání vrácení této mylné platby upustila, přestože šlo vskutku o mylnou platbu, jak dokládá výpis z knihy závazků a pohledávek žalované, kdy u této platby je uvedeno:„ za co?, bez VS“, zatímco u předchozích dvou plateb je uvedeno„ částečné vrácení mylné platby“. Za situace, kdy žalobkyně nectí uzavřené dohody, a zcela mimo jejich rámec a rámec poctivého obchodního styku hodlá se nepoctivě domáhat u soudu zaplacení žalované částky, pak žalované nezbývá, než nad rámec uplatněné námitky promlčení, z opatrnosti vznést ještě kompenzační námitku do plné výše žalovaného nároku, a to na podkladě započtení jejího nároku na sjednanou smluvní pokutu dle Smlouvy ve znění Dodatku (jak uvedeno shora) oproti nároku žalovanému v tomto řízení, a to do jeho plné výše. Takovému započtení (kompenzační námitce) nebrání ani případné promlčení nároku na smluvní pokutu, neboť toto pro případ nastalo až poté, kdy se oba vzájemné nároky staly způsobilými k započtení. Důsledkem platného a účinného započtení je, že se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Tyto účinky nastávají zpětně k okamžiku, kdy se pohledávky staly k započtení způsobilými. Dle ust. § 1987 odst. 1 NOZ je pak způsobilou k započtení taková pohledávka, kterou lze uplatnit před soudem. Co se týče možnosti započítávání promlčených pohledávek, zde NOZ v ust. § 1989, odst. 1) přebírá dosavadní právní úpravu obsaženou v ust. § 358 Obchodního zákoníku, a stanoví, že:„ Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.“ Bez ohledu na to, zda by se vztahy mezi účastníky řídily NOZ nebo ObchZ, promlčení pohledávky platnému a účinnému započtení nebrání. Žalovaná navrhla zamítnutí podané žaloby. 3. Po výzvě soudu ve smyslu § 118a o.s.ř. žalovaná doplnila tvrzení tak, že tvrzení žalobkyně, že faktura [číslo] ze dne 12.10.2012, jíž byla účtována smluvní pokuta, byla žalovanou vytvořena dodatečně, je falešné a ničím nepodložené. Pokud by faktura byla vystavena dodatečně, pak by nepochybně bylo dbáno především na to, aby neobsahovala, byť nepodstatný, nedostatek, kdy na faktuře v položce„ název produktu“ bylo uvedeno„ úroky z prodlení dle smlouvy 0,3% za den prodlení, viz příloha“, což do této položky na faktuře bylo trochu nepřesně převzato z položky„ kód“ na faktuře, do níž byla účetním softwarem propsána hodnota„ uropro03%“. To však i přes tento zanedbatelný nedostatek nic nemění na skutečnosti, že faktura bez pochybností prokazuje, že jí byla zjevně požadována platba za prodlení dle smlouvy ve výši 0,3% z dlužné částky za den prodlení a to právě dle přílohy k této faktuře, jíž je nepochybně prokazováno, že fakturou je požadováno„ PENÁLE zaplacení po datu splatnosti dle Rámcové smlouvy“, přičemž příloha k této faktuře dále nezpochybnitelně prokazuje, jak bylo penále vypočteno, z jakých faktur (čísla faktur) vystavených na vrub žalobkyně, kdy byly tyto faktury splatné, kdy byly žalobkyní zaplaceny, jaké bylo prodlení, jaká je výše penále z každé faktury a jaká je celková souhrnná výše penále, přičemž souhrnná výše penále pak koresponduje s částkou fakturovanou fakturou [číslo] ze dne 12.10.2012. Současně žalovaná odmítla negativní tvrzení žalobkyně, že faktura s rozpisem nebyla žalobkyni nikdy doručena. To je prokázáno již samotným podacím lístkem ze dne 22.10.2012 Touto zásilkou byla žalobkyni zasílána jednak faktura vyčíslující smluvní pokutu, a to včetně přílohy k této faktuře, a dále touto zásilkou byly zasílány jednotlivé výpisy z bankovních účtů spárované s fakturami vystavenými na vrub žalobkyně, které dokládaly délku prodlení žalobkyně s úhradou předmětných faktur, a tedy dokládaly i výši fakturované smluvní pokuty. To byl pak právě důvod, proč zásilka vykazovala větší hmotnost, a to pro svou obsáhlost. Zásilku a její obsah kompletoval zaměstnanec žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], který je současně účetním žalované a tento by měl být schopen se vyjádřit k obsahu zásilky podané k poštovní přepravě dne 22.10.2012 a současně by měl být schopen se vyjádřit k otázkám účtování předmětné smluvní pokuty a jejímu vedení v účetnictví žalované společnosti. K otázce pravého data vystavení faktury [číslo] ze dne 12.10.2012, jež byla zpochybňována žalobkyní ničím nepodloženým obviněním z je