4 C 136/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok vznikl právní předchůdkyni žalobkyně (společnost [právnická osoba]) z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 9. 2017. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 24. 6. 2020. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 23. 6. 2021. Žalované bylo dne 31. 5. 2021 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. 5. Žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 6. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. V tomto případě se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou a zároveň nejde o věc, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu úvěrové smlouvy. Předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vnikly z uvedeného titulu. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 161,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 706 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží mimosmluvní odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 500 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby a účast u jednání soudu), dále jednoho úkonu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (vyjádření ze dne 9. 2. 2021) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 876 Kč ve výši 5 285,70 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k splnění povinnosti k náhradě nákladů je třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.); je-li účastník řízení zastoupen advokátem, náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).