4 C 175/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný dne 21. 11. 2018 v 21:17 hodin v [obec a číslo], v ulici [ulice] před [adresa], udeřil pěstí do obličeje pana [jméno] [příjmení] [datum narození]. Úderem poškozenému způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření ve Fakultní nemocnici [ulice]. Jednání žalovaného bylo předmětem přestupkové řízení u Úřadu městské části [obec a číslo] pod č. j. R-1974/2019. Dne 22. 10. 2019 byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku a za spáchaný přestupek mu byla udělena pokuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 11. 2019. V důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce [anonymizována dvě slova] – [jméno] [příjmení], uhradila žalující [anonymizována dvě slova] náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 14 373 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 4. Soud z předložených listin (Vyrozumění [anonymizováno] ze dne 18. 12. 2018; sdělení Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 25. 11. 2019; vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 15. 4. 2019; rozpis plateb k náhradě za léčení ze dne 15. 4. 2019; výzva k zaplacení náhrady nákladů doručená žalovanému dne 17. 2. 2020) učinil následující závěr o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaný byl uznán vinným za spáchání přestupku. V důsledku protiprávního jednání žalovaného došlo k poškození zdraví pana [jméno] [příjmení] pojištěnce [anonymizována dvě slova]. Z vyúčtování zdravotní péče a z rozpisu plateb k náhradě za léčení ze dne 15. 4. 2019 soud zjistil, že náklady léčení za pojištěnce [jméno] [příjmení] činily částku ve výši 14 373 Kč. Výše této částky odpovídá částce vynaložené na převoz a ošetření a následnou léčbu ve Fakultní nemocnici [ulice]. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů, která byla žalovanému doručena dne 17. 2. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k dobrovolnému uhrazení částky za náklady léčení poškozeného ve výši 14 373 Kč. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Právně soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že žaloba byla podána důvodně, neboť v důsledku protiprávního jednání žalovaného, které bylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce [anonymizována dvě slova] pana [jméno] [příjmení], uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 14 373 Kč. V souladu s citovaným zákonným ustanovením je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat náhradu nákladů za léčení. Vzniklý dluh je předmětem této žaloby. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes upomínky žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do stanovené doby, dostal se tak do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež je podle § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti povinen zaplatit také příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné částky ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Jelikož žalobkyně neuhradila soudní poplatek za žalobu, který činí 800 Kč, přičemž soud uvádí, že žalobkyně není ze zákona osvobozena od úhrady soudního poplatku, uložil ji soud výrokem III. tohoto rozsudku povinnost k úhradě soudní poplatku. Soudní poplatek je žalobkyně povinna zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 7 na účet [číslo] [variabilní symbol] Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. jako třídenní, když v posuzovaném případě neshledal důvod pro rozhodnutí odchylné.