4 C 238/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovanou dne 23. 10. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s limitem 50 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, přičemž nesplatila částku 67 129,90 Kč, ve lhůtě splatnosti 23. 11. 2020. Dne 27. 1. 2021 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná na základě žádosti uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 10. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč Smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 8,5 % měsíčně. Úvěr měl být čerpaný dne uzavření smlouvy, přičemž měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z dlužné částky, anebo minimálně 1 000 Kč Smlouvou byl sjednán poplatek ve výši 250 Kč za prodlení s úhradou splátky úvěru, jakožto náklady na vymáhání, dále úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 23. 10. 2018, včetně formulář loan application, obchodních podmínek a standardních informací o úvěru). Žalovaná úvěr čerpala, avšak jej řádně a včas nesplácela. Ke dni 23. 11. 2020 celková dlužná částka činila 67 126,90 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 27. 1. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, včetně přílohy), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 23. 12. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 12. 2020). Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka ze dne 23. 12. 2020, včetně podacího lístku). 5. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na provedení důkazu zprávou banky spol. [právnická osoba], kdo byl majitelem, příp. disponentem účtu č. [bankovní účet], na který byly finanční prostředky z úvěru poskytnuty, neboť to soud považuje za nadbytečné, když žalovaná uzavření smlouvy o úvěru nerozporuje. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 10. 2018 platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr, který čerpala, avšak jej řádně a včas nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně proto žalované v souladu se smlouvou vyúčtovala sjednané poplatky, včetně poplatků za vymáhání (prodlení) a také sjednané úroky. Žalovaná však ničeho nezaplatila. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny, sjednaného poplatku, úroku a úroku z prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná úvěr včetně všech souvisejících plateb a poplatků, které byly sjednány, neuhradila ani po výzvě k plnění, je povinna uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 641,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 686 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 126,90 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.