4 C 259/2020-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s běžným úrokem a se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 20. 6. 2017 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 20. 5. 2025 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Doba trvání úvěru byla stanovena na 96 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 16 % p. a., hodnotou RPSN 17,23 %, přičemž výše měsíční (anuitní) splátky byla stanovena na 5 618 Kč. Od 20. 8. 2017 pak byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru shora uvedenou anuitní splátkou vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný vyčerpal částku úvěru dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 20. 8. 2017. Následně došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky dopisem žalobkyně ze dne 19. 9. 2018, kterým byla stanovena lhůta pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do 3. 10. 2018. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 310 250 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny Úvěru ve výši 300 000 Kč a úvěrové poplatky ve výši 10 250 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 16 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, kdy poslední splátku, jež se započítala na výpůjční úrok, žalovaný uhradil dne 7. 9. 2017. Žalobkyně výpůjční úrok kapitalizovala ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne 8. 9. 2017, do dne podání žaloby. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru. Žalovanému byla dne 27. 12. 2018 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 31. 12. 2018. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (žádost o poskytnutí osobního úvěru ze dne [datum], smlouva o úvěru ze dne [datum], standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele účinné od 1. 11. 2016, výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne 6. 7. 2017, výpis úvěru ze dne 17. 10. 2018, výzva k okamžitému splnění celé úvěrové částky ze dne 19. 9. 2018, výzva k zaplacení ze dne 12. 11. 2018, předžalobní upomínka ze dne 27. 12. 2018) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému ve výši výše 300 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 16 % ročně v měsíčních splátkách po 5 618 Kč splatných do každého 20. dne v měsíci s právem žalobkyně pro případ prodlení žalovaného se splácením celý úvěr zesplatnit. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal předmětný úvěr dne 13. 6. 2017. Z výzvy ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli předmětnou úvěrovou smlouvu dne [datum] dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný se dostal do prodlení, a to ode dne zesplatnění dluhu ve vztahu k celému nesplacenému úvěru a jeho smluvnímu příslušenství. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. Vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 274,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 310 250 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 640 Kč ve výši 6 224,40 Kč.