4 C 271/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř. ”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu, že uzavřela s žalovaným dne 23. 8. 2012 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 13. 1. 2016 uzavřela s žalovaným dodatek k výše uvedené smlouvě, na jejímž základě byl žalovanému téhož dne schválen a poskytnut úvěr č. HU00240260 ve výši 240 000 Kč Smlouvou o úvěru byl také sjednán úrok z úvěru ve výši 12,9 % ročně. Žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy, když úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni 16. 7. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Ke dni zesplatnění činil dluh na předmětném úvěru částku 168 375,93 Kč na jistině a 3 780,73 Kč na úroku. Dne 19. 5. 2016 uzavřela s žalovaným dodatek k výše uvedené smlouvě, na jejímž základě byl žalovanému téhož dne schválen a poskytnut úvěr č. HU00279508 ve výši 80 000 Kč Smlouvou o úvěru byl také sjednán úrok z úvěru ve výši 12,9 % ročně. Žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy, když úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni 16. 7. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Ke dni zesplatnění činil dluh na předmětném úvěru částku 58 894,01 Kč na jistině a 1 323,28 Kč na úroku. Dále dne 29. 8. 2016 uzavřela s žalovaným dodatek k výše uvedené smlouvě, na jejímž základě byl žalovanému téhož dne schválen a poskytnut úvěr č. HU00313032 ve výši 30 000 Kč Smlouvou o úvěru byl také sjednán úrok z úvěru ve výši 12,9 % ročně. Žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy, když úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni 16. 7. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Ke dni zesplatnění činil dluh na předmětném úvěru částku 22 805,67 Kč na jistině a 755,98 Kč na úroku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřil), postupem podle § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z rámcové smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 23. 8. 2012, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínek pro používání úvěru, dodatku [číslo] k rámcové smlouvě a výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že žalobce na základě této smlouvy zřídil pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný současně dne 13. 1. 2016 uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru na částku 240 000 Kč, dne 19. 5. 2016 na částku 80 000 Kč a dne 29. 8. 2016 na částku 30 000 Kč, kdy žalovaný měl povinnost úvěr splácet v sjednaných pravidelných měsíčních splátkách se smluvní úrokovou sazbou ve výši 12,9 % ročně. Žalobce převedl žalovanému na uvedený běžný účet dne 13. 1. 2016 částku 240 000 Kč, dne 19. 5. 2016 částku 80 000 Kč a dne 29. 8. 2016 částku 30 000 Kč. Ze splátkových kalendářů žalobce k úvěru č. HU00240260, č. HU00279508 a č. HU00313032 a přehledu plateb k uvedeným úvěrům soud zjistil, že žalovaný neplnil své povinnosti splácet uvedený úvěr řádně a včas, kdy nebyla uhrazena jistina v celkové výši 250 075,61 Kč. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 16. 7. 2019 a doručenky soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila uvedený úvěr a žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se úvěrující (věřitel) zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (dlužník) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 z. č. 89/2012 Sb. je dlužník, který řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 004 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v uvedené výši.