8 C 263/2020-32 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě na účastnické smlouvy [číslo] jejíž nedílnou součástí byla smlouva kupní, bylo žalovanému poskytnuto ke koupi koncové zařízení formou splátek. Žalovaný však porušil své povinnosti, když přestal platit splátky za koncové zařízení vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních, a to konkrétně vyúčtování [číslo] ze dne 7. 11. 2017 se splatností dne 21. 11. 2017. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 3. Předně je třeba uvést, že podle ust. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 127/2005 Sb.“), Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. 4. Podle ust. § 7 zákona č. 127/2005 Sb. se za komunikační činnosti považují a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů (§ 73). 5. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc civilního soudu k projednání a rozhodnutí věci ve smyslu ust. § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), neboť předmět sporu nespadá pod shora uvedené činnosti. 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, proto zdejší soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval z předložených listin (účastnická smlouva [číslo] daňový doklad [číslo] předžalobní výzva ze dne 2. 8. 2019, včetně potvrzení o podání) a učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne 25. 5. 2017 došlo k uzavření účastnické smlouvy, jejíž součástí byla smlouva kupní, na základě které žalovaný koupil koncové zařízení Huawei P9 lite-bílý s podmíněnou slevou. Jelikož žalovaný řádně a včas neuhradil jednotlivá vyúčtování, byla žalobcem žalovanému vyúčtována podmíněná sleva za předmětné koncové zařízení ve výši 4.000 Kč. Žalovaný však ani přes písemnou výzvu žalobci dluh nezaplatil. 8. Na základě zjištěných skutkových okolností soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb., jejíž součástí byla smlouva kupní na koncové zařízení podle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen,,o. z.“), podle které se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu věc tvořící předmět koupě odevzdá a kupující se zavazuje jí převzít a zaplatit kupní cenu. Soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku co do důvodu a jeho výše, a proto soud nároku žalobce v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením svého závazku, přiznal soud žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., jejichž výše je stanovena nařízením č. vlády č. 351/2013 Sb. 9. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl zcela úspěšný ve věci samé. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.