8 C 558/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění. Mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy [číslo] s počátkem plnění ke dni 1. 4. 2016. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit částku 547 Kč s pololetní splatností. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila řádně a včas, došlo k zániku pojistné smlouvy, a to ke dni 21. 7. 2018, přičemž za pojistné období od 1. 4. 2018 do 22. 7. 2018 žalovaná dluží na pojistném částku ve výši 337 Kč spolu s částkou ve výši 200 Kč za zaslání písemné upomínky dle sazebníku žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. 3. Předně soud posuzoval svou pravomoc k projednání a rozhodnutí ve věci samé, neboť žalovaná je občanem Bulharské republiky s hlášeným pobytem na území ČR. Příslušnost zdejšího soudu je dána dle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen,,Brusel I bis“), dle kterého pojistitel může žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště. Rozhodné právo je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 3. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen,,Řím I“), podle jehož čl. 3 odst. 1 se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně, nebo jasně vyplývat ze smlouvy, nebo okolností případu. Podle čl. 7 odst. 2 Řím I, v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami, se pojistná smlouva řídí právem země, kde má pojistitel své obvyklé bydliště, v daném případě v České republice. Z uvedeného tedy vyplývá, že na daný případ se bude aplikovat český právní řád. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud z návrhu na uzavření pojistné smlouvy ze dne 31. 3. 2016, jakož i potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne 11. 4. 2016, zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy se sjednaným ročním pojistným v částce 1.094 Kč s počátkem pojištění od 1. 4. 2016, přičemž datum splatnosti splátek byly stanoveny na 1. 4. a 1. 10. s výší splátky 547 Kč. Z upomínky ze dne 31. 5. 2018 byla žalovaná upozorněna na neuhrazené pojistné s tím, že nebude-li z její strany uhrazeno dlužné pojistné do 21. 7. 2018, dojde k zániku pojistné smlouvy. Z oznámení o ukončení pojištění ze dne 1. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalobce informoval žalovanou o zániku pojistné smlouvy z důvodu neuhrazení pojistného s tím, že za dobu trvání pojistné smlouvy žalovaná dluží 337 Kč. Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalobce účtuje 200 Kč za zaslání písemné upomínky dlužného pojistného. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 6. 2019 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobci něčeho plnila. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvu se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 cit. ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V daném případě má soud za prokázané, že žaloba podaná žalobcem, byla podána oprávněně. Mezi stranami došlo k platně uzavřené pojistné smlouvě ve smyslu ust. § 2758 o. z. a násl., když k akceptaci nabídky došlo na základě včasného zaplacení pojistného ve smyslu ust. § 2759 odst. 1 o. z., rovněž došlo k legitimnímu ukončení pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2804 o. z. ze strany žalobce. Jelikož žalovaná neuhradila dlužné pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy od 1. 4. 2018 do 22. 7. 2018, má žalobce právo nárok na úhradu této poměrné části ve výši 337 Kč, jakož i zaplacení poplatku ve výši 200 Kč za zaslání písemné upomínky. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením dlužného pojistného, náleží žalobci rovněž i příslušenství ve smyslu ust. § 1970 o. z. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právních služeb (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 13. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.