10 C 138/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 872 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a v souvislosti s poskytnutou půjčkou se zavázal také zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč. Celkovou částku ve výši 11 872 Kč spočívající v součtu poskytnuté půjčky souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil částku 1 000 Kč. Dlužná jistina tak činila 6 410,38 Kč a poplatek 4 461,62 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena žaloba s výzvou, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, která byla žalovanému doručena dne 24.2.2022. Účastníci řízení na základě výzvy soudu tak svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným, soud zjistil, že došlo k uzavření smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí půjčky ve výši 7 000 Kč žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 4 872 Kč. Celková dlužná částka tak činila 11 872 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 53 týdenních splátkách ve výši 224 Kč, přičemž první splátku měla povinnost uhradit 7. den od data uzavření smlouvy. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], coby postupitelem, a žalobkyní, coby postupníkem, ze dne [datum] soud zjistil, že se smluvní strany dohodly za podmínek této smlouvy na postoupení nezajištěných pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě sepsané právním zástupcem žalobkyně dne soud zjistil, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky. Z podacího lístku ze dne 26. 4. 2017 soud zjistil, že předžalobní výzva vyla žalovanému odeslána dne 30. 7. 2021. 6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Protože smlouva o půjčce byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je třeba na daný vztah aplikovat zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) 7. Podle ustanovení § 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce s odkazem na shora uvedená ustanovení obč. zák. a o.z. a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta půjčka ve výši 7 000 Kč. Tuto půjčku se žalovaný zavázal splatit v dohodnuté době a dohodnutých splátkách spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 4 872 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 11 872 Kč. Žalovaný však tuto částku uhradil pouze částečně, a to tak, že právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil na svůj dluh částku ve výši 10 872 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně takto vzniklou pohledávku vůči žalovanému včetně příslušenství postoupila dne [datum] žalobkyni s tím, že žalovanému bylo toto postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně tak vstoupila do právního postavení své právní předchůdkyně vůči žalované v plném rozsahu. 9. Soud má proto za to, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná neuhradila svůj dluh v termínu splatnosti, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. účinného., tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném ke dni25 .4.2007, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 10 872 Kč, tak činí za dobu od 25. 4. 2007 do 18.12.2020 částku 12 041,13 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 872 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a.t. Soudu je z jeho vlastní činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.