12 C 100/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalované podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaná v souladu s citovaným zákonem se jako držitel televizní přijímače přihlásila jako poplatník dne [datum]. Žalovaná neuhradila měsíční poplatky ve výši 135 Kč za období leden 2019 – září 2021, přičemž poplatky jsou splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná ničeho nezaplatila, ačkoliv byla upomínána. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 7. 7. 2022, přičemž předvolání byla účastníkům řízení řádně a včas doručena, tj. žalobkyni dne 30. 5. 2022 a žalované dne 10. 6. 2022. Žalobkyně, resp. její právní zástupce se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 23. 11. 2021, potvrzení České pošty, s.p. - doručenky, výpočtu úroku, předžalobní upomínky ze dne 1. 10. 2011) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se v červnu 2018 přihlásila jako držitelka televizního přijímače, což potvrdila Česká pošta, s.p., která zajišťuje inkaso televizních poplatků. Za období leden 2019 až září 2021 žalovaná neuhradila měsíční poplatky ve výši 135 Kč, splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 1. 10. 2021, a přesto ničeho nezaplatila. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Povinnost žalované hradit televizní poplatky vyplývá z ustanovení zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž splatnost je stanovena v § 7 odst. 2 citovaného zákona. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak stanoveno v § 10 citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 10 zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Žalobkyně výslovně požadovala úrok z prodlení kapitalizovaný do dne podání žaloby (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, ve kterém měly být uhrazeny. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 573 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 455 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 000 Kč ve výši 126 Kč. 7. O povinnosti žalovanou zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.