12 C 149/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovanému podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný nezaslal žalobkyni čestné prohlášení, že není držitel televizního přijímače, a proto jej žalobkyně zařadila do evidence držitelů. Žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši 135 Kč za období únor 2020 – prosinec 2020, přičemž poplatky jsou splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný však ničeho nezaplatil, ačkoli byl žalobkyní upomínán. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaná nereagovala na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (výzva k přihlášení ze dne 29. 4. 2019, včetně dodejky, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], sdělení žalobkyně ze dne 28. 8. 2019, výpočet úroků, upomínka ze dne 8. 3. 2021, včetně dodejky, upomínka ze dne 18. 5. 2021, včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne 28. 8. 2019 obeznámen, že byl podle zákona zařazen do evidence držitelů televizního přijímače, neboť v zákonné lhůtě, poskytnuté výzvou ze dne 29. 4. 2019, nezaslal čestné prohlášení, že nemá televizní přijímač. Zařazení žalovaného v evidenci držitelů televizních přijímačů potvrdila žalobkyně. Za období února do prosince 2020 žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši 135 Kč, splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, pročež byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky žalobkyní, prostřednictvím České pošty, s.p. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Povinnost žalovaného hradit televizní poplatky vyplývá z ustanovení zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž splatnost je stanovena v § 7 odst. 2 citovaného zákona. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak stanoveno v § 10 citovaného zákona. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 10 zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala kapitalizovaný úrok spočtený do dne podání žaloby, a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, kdy měly být uhrazeny. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 485 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.