12 C 279/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že částka 27 500 Kč byla převedena na tzv. účet zákazníka a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provize. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 40 měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč, splatných vždy 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 3. 2022 Smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 21,05 % ročně. V případě porušení povinností se splácením úvěru byla rovněž sjednána smluvní pokuta. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého práva a odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. Úvěr se stal splatným ke dni 26. 5. 2022, kdy bylo žalovanému odesláno oznámení. Žalovaný dluh i přes výzvu nesplnil. Jeho dluh ke dni podání žaloby činí 30 000 Kč na jistině, 1 551 Kč na dlužných úrocích ke dni zesplatnění úvěru, 300 Kč na účelně vynaložených nákladech za písemné upomínky, 1 497 Kč na smluvní pokutě za neuhrazené splátky a 1 198 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,01 % denně za období od 27. 5. 2022 do 3. 7. 2022. Žalobkyně požaduje rovněž uhrazení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku z jistiny za období od 27. 5. 2022 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru. Přílohou této smlouvy byly úvěrové podmínky. Podle smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Rovněž byla sjednána úroková sazba ve výši 21,05 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, splatných vždy 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 3. 2022. Ve smlouvě bylo ujednáno (čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy), že úvěr se stane splatným v důsledku porušení povinnosti zákazníka ze smlouvy o úvěru tím, že zákazník je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Ve smlouvě (čl. IV. bod 2. smlouvy) byla dále sjednána smluvní pokuta, a to konkrétně ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se zákazník dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Rovněž byla ujednána (čl. IV. bod 4. smlouvy) úhrada účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku (smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum], úvěrové podmínky). Žalovaný vyčerpal poskytnutý úvěr dne 1. 3. 2022, když v souladu se smlouvou byla žalovanému připsána na jeho bankovní účet částka 27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla připsána na účet zprostředkovatele úvěru (potvrzení o provedení transakce). Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě dlužných splátek úvěru (upomínky ze dne 29. 3. 2022 a 25. 4. 2022, včetně seznamu podacích čísel). Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval, a proto mu žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění úvěru a současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost soudního vymáhání dluhu (zesplatnění pro smlouvu [číslo] a předžalobní výzva ze dne 26. 5. 2022, včetně podacího lístku). Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud zhodnotil, že v souladu s § 2395 o. z. došlo dne [datum] mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. V řízení bylo z listinných důkazů prokázáno, že žalovaný předmětný úvěr čerpal, avšak řádně je nesplácel. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytnutý úvěr zesplatnila, přičemž vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyni z titulu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 2 695 Kč, sjednaného úroku, který žalobkyně z části kapitalizovala částkou 1 551 Kč a od 27. 5. 2022 jej požaduje do zaplacení, a dále zákonného úroku z prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně smluvní pokuty a příslušenství představovaného obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 033,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 382 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 546 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 150 Kč ve výši 1 501,50 Kč. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.