15 C 23/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou došlou soudu dne 8. 7. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky shora uvedené, která představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalobce i žalovaného soud souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřili), postupem podle § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. V řízení bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] Pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli [název] [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění 24. 7. 2019. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky. Podle pojistné smlouvy měl žalovaný hradit roční pojistné ve výši 2.240 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo dle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z důvodu neplacení pojistného, dne 29. 10. 2020. Žalovaný dluží žalobci pojistné za období od 24. 7. 2020 do 30. 10. 2020. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanoveními § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Sb., jejíž součástí byly i všeobecné pojistné podmínky žalobce. Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit žalobci pojistné a to až do dne skončení pojištění. Žalobce má právo na pojistné do zániku pojištění, neboť po tuto dobu byl žalovaný u žalobce pojištěn a žalobce mu byl povinen poskytovat pojistnou ochranu a v případě pojistné události mu byl povinen poskytnout pojistné plnění. Žalovaný dlužné pojistné dosud nezaplatil. Co se týká příslušenství pohledávky, tak i v tomto směru shledal soud žalobu žalobce důvodnou. Žalovaný se dostal se splněním svého závazku do prodlení, proto mu soud uložil dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinnost zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení ve výši uvedené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch co do přiznané jistiny, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč Náklady žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), v náhradě hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč (3 úkony po 100 Kč – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH ve výši 189 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil žalovanému podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.