15 C 295/2016-118 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 12. 10. 2016 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 36 665 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje neuhrazené faktury za pronájem lešení. Řízení bylo ze zákona přerušeno, když usnesením krajského soudu v [obec] ze dne 8. 7. 2019, č.j.. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurs s účinky ke dni 8. 7. 2019. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka] byl zrušen konkurs na majetek žalovaného po splnění rozvrhového usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 8. 2022 Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 27. 12. 2022 rozhodl na základě této skutečnosti o pokračování v přerušeném řízení. K jednání nařízenému na 27. 12. 2022 se žalobce, žalovaný a právní zástupce žalovaného nedostavili, když svoji neúčast řádně písemně omluvili a o odročení jednání nepožádali. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobce, žalovaného a právního zástupce žalovaného, když přihlédl k obsahu spis a provedeným důkazům. Podáním doručeným soudu dne 6. 6. 2018 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 26 665 Kč, když žalovaný dne 9. 6. 2017 uhradil žalobci částku 16 665 Kč a dne 25. 10. 2017 částku 10 000 Kč. Podáním doručeným soudu dne 12. 12. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 143,05 Kč, která byla uhrazena na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne 1. 6. 2022 o konečné zprávě a rozvrhu výtěžku mezi nezajištěné věřitele. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s oběma dispozitivními projevy žalobce, a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku usnesení. Co do zbývající části žalované částky, tedy co do částky 9 856,95 Kč s úroky z prodlení, soud řízení zastavil (výrok II. usnesení) z níže uvedených důvodů. Podle § 312 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ IZ“) na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311. Z výše uvedeného ustanovení IZ vyplývá, že upravený seznam pohledávek je exekučním titulem pro vymáhání předmětné přezkoumané, žalovaným nepopřené a v insolvenčním řízení neuhrazené pohledávky. Podle § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Jak z výše uvedeného vyplývá, o pohledávce žalobce bylo již pravomocně rozhodnuto a toto rozhodnutí je exekučním titulem. Další vedení řízení tak není přípustné a proto soudu nezbylo, než co do částky 9 856,95 Kč s příslušenstvím řízení zastavit. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Vzhledem k tomu, že po pravomocném skončení insolvenčního řízení žalovaného žalobce trval na žalobě ve zbytku po dvou částečných zpětvzetí žaloby, i když o jeho pohledávce vůči žalovanému již bylo pravomocně rozhodnuto a soudu tak nezbylo, než řízení zastavit, byl to žalobce, kdo zavinil zastavení řízení. Soud proto v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2 178 Kč. Tato částka se sestává z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem podle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby po 1 500 Kč (vyjádření žalovaného ze dne 22. 12. 2022), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby po 300 Kč (vyjádření žalovaného ze dne 22. 12. 2022) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 378 Kč, když právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného, a to podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.