15 C 73/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 4. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 16. 7. 2021 v MHD provozované žalobcem bez platné jízdenky. Za toto porušení přepravních předpisů mu bylo vyměřeno jízdné ve výši 24 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Přes písemnou výzvu žalovaný dlužnou částku žalobci ani částečně nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalobce i žalovaného soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřili), postupem podle § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 16. 7. 2021 soud zjistil, že se žalovaný uvedeného dne v 10:06 hodin v lince tramvaje 18 v místě kontroly Malostranská neprokázal pověřené osobě žalobce na výzvu jízdním dokladem. Z výzvy ze dne 16. 9. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě jízdného 24 Kč a přirážky ve výši 1.500 Kč a odměny advokáta za sepis a odeslání této výzvy ve výši 363 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na případné soudní vymáhání. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen„ jízdné“) podle tarifu. Podle § 7 odst. 6 téže vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve spojení s § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se pověřené osobě žalobce neprokázal jízdním dokladem, ač použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem. Tím nesplnil svoji povinnost vyplývající mu ze smlouvy o přepravě osob zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a žalobci tak vzniklo právo po něm jako po cestujícím požadovat zaplacení nejen uvedeného jízdného, ale i přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč dle tarifu a smluvních přepravních podmínek PID platných v době kontroly, proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobci i požadované úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů plně úspěšného žalobce soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhradu právního zastoupení sestávající z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 200 Kč a náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč v souladu s § 14b, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu 21% DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1.489 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám právního zástupce žalobce.