15 C 86/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 31. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná cestovala dne 5. 5. 2021 v MHD provozované žalobcem bez platné jízdenky. Za toto porušení přepravních předpisů jí bylo vyměřeno jízdné ve výši 24 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Přes písemnou výzvu žalovaná dlužnou částku žalobci ani částečně nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně zaslána, přičemž protože oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (u žalobce i žalované soud souhlas předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřili), postupem podle § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 5. 5. 2021 soud zjistil, že se žalovaná uvedeného dne v 17:30 hodin v lince tramvaje 1 v místě kontroly [ulice] neprokázala pověřené osobě žalobce na výzvu jízdním dokladem. Z výzvy ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě jízdného 24 Kč a přirážky ve výši 1.500 Kč a odměny advokáta za sepis a odeslání této výzvy ve výši 363 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na případné soudní vymáhání. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen„ jízdné“) podle tarifu. Podle § 7 odst. 6 téže vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve spojení s § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná se pověřené osobě žalobce neprokázala jízdním dokladem, ač použila hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem. Tím nesplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě osob zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a žalobci tak vzniklo právo po ní jako po cestujícím požadovat zaplacení nejen uvedeného jízdného, ale i přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč dle tarifu a smluvních přepravních podmínek PID platných v době kontroly, proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobci i požadované úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů plně úspěšného žalobce soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhradu právního zastoupení sestávající z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 200 Kč a náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč v souladu s § 14b, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu 21% DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1.489 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám právního zástupce žalobce.