16 C 130/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala úhrada částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi stranami dne 13. 8. 2020, podle které poskytla žalobkyně žalovanému částku 44 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 37 190 Kč. Žalovaný měl poskytnuté prostředky spolu s poplatkem uhradit v 17 měsíčních splátkách po 4 511 Kč a 18. splátce ve výši 4 503 Kč. Žalovaný od smlouvy odstoupil, čímž mu vznikla povinnost vrátit žalované jistinu úvěru v plné výši. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 13. 8. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému prostředky ve výši 44 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 44 000 Kč a poplatek za úvěr 37 190 Kč. Žalovaný se zavázal dluh splatit v 17 měsíčních splátkách po 4 511 Kč a poslední 18. splátce ve výši 4 503 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období. V čl. 9 smluvních podmínek bylo zakotveno právo zákazníka od smlouvy písemně odstoupit do 14 kalendářních dnů od jejího uzavření a to bez udání důvodů a jakékoliv sankce. Podle čl. 9 smluvních podmínek při odstoupení od smlouvy je zákazník povinen vrátit jistinu spotřebitelského úvěru, a to nejpozději do 30 dnů ode dne oznámení odstoupení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dne 25. 8. 2020 od smlouvy písemně odstoupil (prokázáno oznámením o odstoupení od smlouvy ze dne 25. 8. 2020 včetně podacího razítka ze dne 25. 8. 2020). Žalovaný doposud na dluh ničeho neuhradil (prokázáno tabulkou umoření), byť k tomu byl před podáním žaloby vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2021 s podacím archem). 4. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“). 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Z žalobkyní doložených listin má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 13. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., když žalobkyně jako úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný od smlouvy v souladu s č.l. 9 smluvních podmínek odstoupil, přičemž mu podle č.l. 9 smluvních podmínek vznikla povinnost vrátit jistinu úvěru do 30 dnů od odeslání odstoupení, tedy do 25. 9. 2020. Žalovaný porušil smluvní ujednání, když jistinu úvěru ve lhůtě splatnosti nevrátil. Tím žalobkyni vzniklo právo žádat po něm úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 938 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 760 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.