16 C 225/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 2 263 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně požadovala částku 1 152 Kč s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 9. 1. 2018, a to poměrnou část ročního pojistného za dobu od 10. 1. 2020 do 23. 5. 2020. Žalobkyně požadovala částku 1 111 Kč s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 9. 1. 2018, a to poměrnou část ročního pojistného za dobu od 10. 1. 2020 do 23. 5. 2020. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení. K zániku smluv mělo dojít marným uplynutím lhůty poskytnuté k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (pojistných smluv, upomínek k zaplacení pojistného, výzvy k zaplacení dlužné částky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovaným dne 9. 1. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] pojištění [anonymizována dvě slova]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne 10. 1. 2018. Pojistné období bylo sjednáno roční s tím, že pojistné za toto období (3 369 Kč) je splatné ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 10. 1. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne 23. 3. 2020 k úhradě dlužného pojistného nejpozději ve lhůtě do 22. 5. 2020 a upozornila ho na zánik pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude v této lhůtě uhrazeno. Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovaným dne 9. 1. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] pojištění [anonymizována dvě slova]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne 10. 1. 2018. Pojistné období bylo sjednáno roční s tím, že pojistné za toto období (3 249 Kč) je splatné ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 10. 1. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne 23. 3. 2020 k úhradě dlužného pojistného nejpozději ve lhůtě do 22. 5. 2020 a upozornila ho na zánik pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude v této lhůtě uhrazeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání upomínkou ze dne 10. 2. 2022. Žalovaný ani přes opakované výzvy dluh neuhradil. 5. Smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 9. 1. 2018 soud hodnotí jako platně uzavřené pojistné smlouvy podle § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 6. Žalovaný byl povinen na základě výše uvedených pojistných smluv platit žalobkyni roční pojistné ve výši 3 369 Kč a 3 249 Kč, splatné ročně. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když nezaplatil pojistné splatné 10. 1. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve lhůtě, nikoliv kratší než jeden měsíc, a upozornila na možnost zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný ani k této výzvě ničeho nezaplatil, proto podle § 2804 o. z., došlo dne 23. 5. 2020 k zániku pojištění. Podle § 2782 odst. 1 o. z. soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení pojistného až do dne zániku pojištění. 7. S ohledem na to, že žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením pojistného a poplatku (peněžitého plnění), uložil mu soud podle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 (předžalobní výzva, sepis žaloby) uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.