16 C 53/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o rychlé půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 300 000 Kč Smlouvou byl také sjednán úrok ve výši 9,99 % ročně a další poplatky. Žalovaný měl úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což nečinil a proto žalobkyně úvěr ke dni 22. 4. 2021 zesplatnila. Žalovaný proto žalobkyni nyní dluží na jistině částku 231 629,62 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 567,04 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 264,41 Kč, dlužné poplatky ve výši 918 Kč a uvedený běžící smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na [právnická osoba] [právnická osoba], a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě během řízení nijak nevyjádřil. Podle § 115a o.s.ř. není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnící se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka původního věřitele ([právnická osoba]) přešla na [právnická osoba], a.s. a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka za žalovaným přešla ze [právnická osoba], a.s. na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena Soud tedy vycházel z toho, že aktivní legitimace žalobkyně je prokázána. Z Návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce [číslo] je zřejmé, že žalovaný požádal o úvěr 300 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl být splácen v 60 měsíčních splátkách při roční úrokové sazbě 9,99 %. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 60 600 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů 10 000 Kč. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] vyplývá, že nebyly zjištěny pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Akceptací návrhu Smlouvy o Rychlé půjčce ze dne [datum] prokázala žalobkyně, že došlo k uzavření smlouvy [číslo] podle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 300 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu vyplývá, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta částka 300 000 Kč. Z Prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k úhradě dluhu ze dne 22. 4. 2021 vyplývá, že [právnická osoba] z důvodu porušování smlouvy ze strany žalovaného prohlásila již vyčerpané částky úvěru včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za splatné a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 239 379,07 Kč. Pohledávka za žalovaným pak byla, jak je shora uvedeno, postoupena na žalobkyni. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, na kterou však žalovaný nereagoval. Právně soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako smlouvu o úvěru, podle které se úvěrující (věřitel) zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (dlužník) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 z.č. 89/2012 Sb. je dlužník, který řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, čehož žalovaný využil a úvěr vyčerpal, ale nesplatil. Předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši 231 629,62 Kč, smluvní úrok ve výši 9,99 % a zákonný úrok z prodlení, které žalobkyně požadovala zčásti kapitalizované ke dni postoupení pohledávky do správy advokátní kanceláře. Soud žalobkyni přiznal také poplatek za pojištění ve výši 918 Kč. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení uvedená v žalobě, a že žaloba je tak důvodná, neboť žalovaný poskytnutý úvěr žalobkyni řádně zcela nesplatil. Soud mu tak tuto povinnost tímto rozsudkem uložil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 004,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 302 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 232 547,62 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 680 Kč ve výši 6 022,80 Kč.