18 C 98/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se z titulu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s žalovanou dne 14. 8. 2013 domáhal zaplacení částky 396 729,90 Kč úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od 26. 2. 2022 do zaplacení. Předmětem cesse byla pohledávka za dlužníky [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]), [datum narození], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], vyplývající z rozhodčího nálezu č. j. [číslo jednací]. Žalobce uhradil za postoupení úplatu 340 000 Kč. Exekuce, jíž žalobce vedl proti povinným na základě rozhodčího nálezu, byla zastavena z důvodu nezpůsobilosti rozhodčího nálezu coby exekučního titulu pro neplatnost rozhodčí doložky. Následně se žalobce pokusil vymoci dlužnou částku v rámci řízení o realizaci zástavy, ale ani v tomto řízení neuspěl, neboť exekuce byla opět zastavena, a to z důvodu vznesené námitky promlčení, jelikož nemohla být platně sjednána desetiletá promlčecí lhůta. V souvislosti se zastavením exekuce byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení povinné a nákladů exekuce v celkové výši 98 066,90 Kč. Z tohoto důvodu vyzval žalobce žalovanou k vrácení částky 298 663 Kč přestavující zbytek úplaty uhrazené za postoupení pohledávky po odečtení částky, kterou žalobce obdržel na úhradu pohledávky (41 337 Kč), a dále k úhradě částky 98 066,90 Kč představující uhrazené náklady řízení a exekuce, a to z titulu odpovědnosti žalované za pravost pohledávky, nikoliv z titulu odpovědnosti za její dobytnost. V době, kdy žalovaný pohledávku postupoval, tato reálně neexistovala, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodčího nálezu. Skutečnost, že žalobce podal návrh na exekuci vůči povinným až později a ne bezprostředně po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky nebo že nezvolil jiný postup např. přes zajištění pohledávky, nehraje v odpovědnosti žalované dle názoru žalobce žádnou roli. Žalovaná a stejně tak původní věřitel postupované pohledávky [právnická osoba] jako nebankovní úvěrová společnost si byla dobře vědoma toho, že rozhodčí doložka je neplatná, a stejně tak vydaný rozhodčí nález, a to s odkazem na vydanou judikaturu, která jasně stanovila hraniční datum 11. 5. 2011. Pokud tedy úvěrová společnost podala návrh na vydání rozhodčího nálezu po výše uvedeném datu, byla si vědoma toho, že rozhodčí doložka je neplatná a došlo na její straně vyloženě ke zneužití práva. Rozhodčí nález, který byl podkladem postupované pohledávky, byl vydán dne 16. 11. 2012 a návrh na zahájení rozhodčího řízení byl podán dne 13. 7. 2012, tedy po uvedeném judikovaném datu. Žalovaná, ač si byla této skutečnost vědoma, přesto předmětnou pohledávku postoupila. S ohledem na výše uvedené speciální ustanovení o odpovědnosti postupitele, je v daném případě dána i odpovědnost žalované z titulu náhrady škody, když, jak bylo uvedeno výše, byla pohledávka postupována s vědomím, že došlo ke zneužití práva. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, a to s odůvodněním, že žalobce v článku V. odst. 2 postupní smlouvy prohlásil, že se seznámil s právním a faktickým stavem pohledávky a dále v článku VIII. odst. 1 smlouvy si strany smluvily, že postupitel neručí postupníkovi za dobytnost pohledávky ani její zajištění. Dále pak žalobce vadl nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit, ale až rok po vydání rozhodnutí o zastavení exekuce, je patrno, že tato doba dodržena nebyla. Ohledně neplatnosti rozhodčího nálezu týkajícího se postupované žalovaná uvedla, že po datu postoupení dne 14. 8. 2013 mohl žalobce jako postupník pohledávku uplatnit v řízení před soudem v rámci zákonem stanovené promlčecí doby, když promlčecí doba skončila 20. 5. 2016. Žalovaný tedy měl téměř 2 roky od postoupení pohledávky na podání návrhu na soud a opětovné uplatnění pohledávky. Není podstatné, jestli v době postoupení pohledávky byl rozhodčí nález, resp. rozhodčí doložka shledána jako platně sjednaná, a to právě z důvodu, že pohledávka mohla být uplatněna jinak. To, že žalobce jako postupník zvolil nesprávný postup ohledně vymožení předmětné pohledávky, nemůže jít k tíži žalovaného jako postupitele. Nadto žalobce v rámci postoupení pohledávky odevzdal žalobci jakožto postupníkovi veškerou smluvní dokumentaci potřebnou k uplatnění svého nároku u soudu a poskytl žalobci maximální součinnost, která daleko přesahuje závazek žalovaného jakožto postupitele. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav. 4. Dne 14. 8. 2013 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva, jíž žalovaná deklarovala, že má za [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pohledávku z rozhodčího nálezu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 11. 2012, č. j. [číslo jednací], (dále také jen„ rozhodčí nález“) a to ve výši jistiny 210 403 Kč, smluvního úroku z prodlení 0,18 % denně z této částky od 20. 5. 2012 do zaplacení, smluvního úroku 0,082 % denně z této částky od 20. 5. 2012 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení 0,18 % denně z částky 73 827 Kč od 20. 5. 2012 do zaplacení, nezaplacené části smluvního úroku 8 346 Kč, zůstatku smluvní pokuty 28 730 Kč, smluvních pokut 2 x 22 000 Kč, poplatku za upomínky 500 Kč, poplatku za správu úvěru 597 Kč a 199 Kč měsíčně za každý započatý měsíc prodlení s úhradou jistiny 210 403 Kč od května 2012 do zaplacení, smluvní pokuty 15 600 Kč a nákladů rozhodčího řízení 56 712 Kč. Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalovaná tyto pohledávky postupuje žalobci za úplatu 340 000 Kč. Žalobce ve smlouvě prohlásil, že se důkladně seznámil s právním a faktickým stavem pohledávky včetně jejího zajištění a bere na vědomí, že předávaná dokumentace dle předávacího protokolu může obsahovat právní a faktické nedostatky, které mohou mít vliv na platnost příslušných dokumentů. Dále bylo ujednáno, že žalovaná neručí žalobci za dobytnost pohledávky ani její zajištění (smlouva o postoupení pohledávek). Žalobci byla v souvislosti s postoupením předána mj. rozhodčí smlouva, žádost o poskytnutí úvěru vč. dodatků, rozhodčí žaloba a rozhodčí nález (předávací protokol). 5. Exekuce vedená dle rozhodčího nálezu ve prospěch žalobce byla zastavena, a to pro nedostatek pravomoci rozhodce rozhodčí nález vydat z důvodu neplatně sjednané rozhodčí doložky. Rozhodčí smlouva byla uzavřena dne 18. 4. 2011. Pověření k vedení exekuce bylo vydáno 14. 7. 2017 (usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 31. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2019, č. j. [číslo jednací]). 6. Dne 9. 12. 2020 bylo na základě exekučního návrhu žalobce vydáno pověření k vedení exekuce prodejem zástavy k vymožení pohledávky postoupené žalobci žalovanou, která však byla následně zastavena z důvodu promlčení, neboť bylo shledáno, že nebylo možno platně ujednat 10 letou promlčecí lhůtu, přičemž žalobci byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení 73 689 Kč a nákladů exekuce 17 722,90 Kč. Rozhodčí řízení, ve kterém byl vydán rozhodčí nález, bylo zahájeno rozhodčí žalobou podanou 13. 7. 2012 (usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021, č. j. [číslo jednací]). 7. Dopisem z 30. 9. 2020 vyzvala advokátka žalobce žalovanou k zaplacení částky 298 663 Kč do 20. 10. 2020, tato výzva byla žalované doručena 1. 10. 2020 (výzva z 30. 9. 2020 s doručenkou ISDS). Toto žalovaná odmítla s poukazem na to, že neodpovídá pravost pohledávky a její dobytnost a že vada nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu (vyjádření žalované z 9. 10. 2020). Dopisem ze dne 16. 11. 2020 pak žalovaná žalobci sdělila, že postoupená pohledávka ze smlouvy o úvěru není promlčena, neboť byla sjednána desetiletá promlčecí lhůta (dopis žalované z 16. 11. 2020). Dále advokátka žalobce vyzvala žalovanou dopisem z 28. 1. 2022 k úhradě částky 298 663 Kč a 98 066,90 Kč do 25. 2. 2022, tato výzva byla žalované doručena 31. 1. 2022 (výzva z 28. 1. 2022 s doručenkou). 8. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu listinami k prokázání úhrady nákladů exekuce žalobcem, neboť již provedenými důkazy byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro právní posouzení a rozhodnutí ve věci, pročež by provedení navrhovaného důkazu bylo zjevně nadbytečným. 9. Právní poměr mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) a to s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně podle § 524 a § 527 odst. 1 písm. a) za analogického použití (§ 853 obč. zák.) § 507 a 504 obč. zák. upravujících obecnou odpovědnost při vadném plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka]) 10. Podle § 524 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2). 11. Podle § 527 obč. zák. bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu, odpo