29 C 198/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovanému podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla povinnost platit televizní poplatky. Žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši 135 Kč za období únor 2020 – prosinec 2020, přičemž poplatky jsou splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobkyní upomenut před podáním žaloby. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne 29. 4. 2019 včetně doručenky, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 9. 2021, výpočet úroků, upomínka ze dne 8. 3. 2021, včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, který nebyl přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku, a proto byl dne 29. 4. 2019 vyzván k přihlášení k úhradě soudních poplatků. Součástí výzvy bylo poučení, že bude zařazen mezi poplatníky televizního poplatku s povinností platit, pokud ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neoznámí písemným čestným prohlášením, že televizní přijímač nevlastní ani neužívá. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, byl v srpnu 2019 přihlášen jako držitel televizního přijímače. Inkaso poplatků pak pro žalobkyni zajišťuje [anonymizováno], s.p. Za období únor 2020 – prosinec 2020 žalovaný neuhradil měsíční poplatky ve výši po 135 Kč, splatné vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, pročež byl vyzýván k zaplacení dlužné částky [anonymizováno], s.p. pro oprávněnou žalobkyni [anonymizováno]. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Povinnost žalovaného hradit televizní poplatky vyplývá z ustanovení zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přičemž povinnost žalovanému vznikla podle § 3 odst. 4 citovaného zákona. Splatnost je stanovena v § 7 odst. 2 citovaného zákona. Právo žalobkyně vymáhat dlužné poplatky s úroky z prodlení je pak stanoveno v § 10 citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 10 zákona 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši, spočtený do dne podání žaloby, a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, kdy měly být uhrazeny. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 485 Kč, skládající se z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.