8 C 21/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 97 062,72 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala jej splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 108,12 Kč, počínaje [datum]. Byla sjednána roční úroková sazba ve výši 17,10 % a pojištění schopnosti splácet. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami ke dni 4. 5. 2020 zesplatnila. Žalovaná nadále dluží na jistině částku ve výši 97 062,72 Kč. Dále dluží smluvní úrok ve výši 5 548,41 Kč, představující výsledný nezaplacený úrok, který měla žalovaná zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách, a úrok z prodlení ve výši ve výši 6 156,09 Kč. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], nárokuje rovněž úrok z prodlení a smluvní úrok z dlužné jistiny od 29. 1. 2021, neboť žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyní přitom byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], včetně produktových podmínek, sazebníku poplatků a všeobecných podmínek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 96 měsíčních splátkách, splatných vždy k 15. dni v měsíci, ve výši 2 108,12 Kč, včetně pojištění splácet, přičemž celková splatná částka činila 183 977,65 Kč. Ve smlouvě byla sjednána roční úroková sazba ve výši 17,1 %. Podle čl. 11 smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně měla právo zesplatnit úvěr, pokud žalovaná poruší povinnosti stanovené v čl. 10 smlouvy, zejména pak, bude-li v prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 25. 1. 2021 vyplývá, že žalovaná dluží na jistině částku 97 062,72 Kč, dále dluží smluvní úrok ve výši 5 558,41 Kč a úrok z prodlení v celkové výši 6 156,09 Kč (5 823,21 Kč + 332,88 Kč). Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 7. 5. 2020 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila poskytnutý úvěr za splatný, včetně oznámení o zániku pojištění, neboť žalovaná opakovaně porušila smluvní podmínky. Zároveň byl žalované ke dni 7. 5. 2020 vyčíslen dluh v celkové výši 105 564,41 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, včetně podacího archu, vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru na žalobkyni. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 23. 2. 2021, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k úhradě dlužné částky v celkové výši 123 525,33 Kč s příslušenstvím. 5. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých listinných důkazů. 6. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že dne [datum] byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala a byla tak povinna podle smluvních podmínek jej splatit v 96 měsíčních splátkách po 2 108,12 Kč, splatných vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaná přitom splátky řádně a včas neuhradila, a proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami (čl. 11 smlouvy) poskytnutý úvěr ke dni 4. 5. 2020 zesplatnila. Vznikl jí tak nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 97 062,72 Kč a příslušenství. Pohledávka za žalovanou však byla následně platně podle § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom ke dni 25. 1. 2021 vyčíslila dluh žalované, vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy. Skládá se z dlužné jistiny ve výši 97 062,72 Kč, sjednaného úroku, kapitalizovaného částkou 5 558,41 Kč (jedná se o úrok z řádně nehrazených splátek), kapitalizovaného úroku z prodlení, s ohledem na prodlení žalované s jednotlivými splátkami, vyčíslený celkovou částkou ve výši 6 156,09 Kč. Požadovaný nárok žalobkyně přitom je v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), resp. uzavřená úvěrová smlouva neodporuje ustanovením tohoto zákona. Byla sjednána obvyklá úroková sazba, RPSN a poplatky, přičemž přímo ve smlouvě byla žalovaná informována, jakou celkovou částku splatí, kolik činí výše jednotlivé splátky, kdy je splátka splatná a kolik činí výše poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná úvěr neuhradila ani po výzvě k plnění, je tak povinna uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představovaného obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostala do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octla se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to jednak v kapitalizované výši, jednak od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení i za předchozí období prodlení žalované (tj. před 29. 1. 2021), a to v kapitalizované výši, vyčíslené právní předchůdkyní žalobkyně (shodně jako smluvní úrok). Žalovaná v řízení zůstala nečinná a netvrdila, natož neprokázala, že by dlužnou částku, byť alespoň zčást