8 C 285/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od [datum] do [datum], tedy po dobu 133 dní, a to konkrétně motorového vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem je žalovaná. Žalovaná je povinna platit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaná byla vyzvána žalobcem k zaplacení shora uvedeného příspěvku, avšak žalovaná neuhradila žalobci ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem Ukrajiny, v důsledku čehož se jedná o soukromoprávní spor s mezinárodním prvkem, soud se proto předně musel zabývat otázkou mezinárodní pravomoci k projednání a rozhodnutí věci, jakož i rozhodným právem hmotným použitelným pro daný právní poměr. Zdejší soud vycházel z ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,ZMPS“). Třebaže je mezi Českou republikou a Ukrajinou uzavřena mezinárodní smlouva o právní pomoci pod č. 123/2002 Sb.m.s., ta však neupravuje nárok žalobce na zaplacení povinného ručení, neboť se jedná o mimosmluvní odpovědnost žalované spočívající v neuhrazení zákonného příspěvku žalobci na území České republiky, pročež je nutné v daném případě vycházet z přímo použitelného předpisu EU dle ust. § 2 ZMPS, jímž pro určení mezinárodní pravomoci soudu je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen,,Brusel I bis“). Jelikož žalovaná má na území České republiky bydliště (obvyklý pobyt), soud uzavřel, že je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci dle čl. 4 Brusel I bis. 4. Ve vztahu k určení rozhodného práva soud vycházel opětovně z přímo použitelného předpisu EU, neboť ani rozhodné právo není mezi smluvními státy speciálně upraveno mezinárodní smlouvou, a proto je třeba aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), konkrétně čl. 4, když k civilnímu deliktu jednak došlo na území České republiky, a rovněž oba účastníci řízení v okamžiku vzniku nároku mají obvyklé bydliště ve stejné zemi (na území České republiky), v důsledku čehož se na daný právní poměr aplikuje český právní řád. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud z výzvy žalobce k úhradě příspěvku do garančního fondu [číslo] ze dne 12. 2. 2020 zjistil, že žalovaná byl vyzvána k úhradě částky 6.251 Kč v souvislosti s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 za období od [datum] do [datum], tj. 133 dní při denní sazbě 47 Kč. V rámci této výzvy byla žalované poskytnuta lhůta v délce 30 dnů k zaplacení dlužné částky. Upomínkou ze dne 11. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužného příspěvku spolu s náklady na jeho vymáhání v celkové výši 6.660,80 Kč do garančního fondu. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2021, včetně emailu o sledování zásilky, bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, jež byla zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem zásilky [číslo zásilky]. Žalovanou nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobci něčeho plnila. 7. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle ust. 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen,,osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle ust. § 1 odst. 2 cit. zákona. Podle odst. 2 cit. ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 5 cit. ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 7 cit. ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáty o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen,,Vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro tuzemské motorové vozidlo podle ust. § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. částku 47 Kč. Podle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., činí 300 Kč. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že žalobce je oprávněn k podání žaloby ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. a náleží mu příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené povinné ručení po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost v daném období, tj. motorové vozidlo provozované žalovanou nemělo uhrazené povinné ručení, vznikl žalobci oprávněně nárok na zaplacení příspěvku, který byl vyčíslen na částku 6.251 Kč (133 dní x 47 Kč). Rovněž soud přiznal žalobci náklady ve výši 300 Kč ve smyslu ust. § 2a Vyhlášky s ohledem na prokázaný nárok žalobcem. Protože se žalovaná dostala do prodlení se svým závazkem, soud přiznal žalobci i zákonný úrok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.