8 C 290/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovanému na základě smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne [datum] poskytl k dočasnému užívání mobilní toaletu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 400 Kč týdně bez DPH. Žalovaný si toaletu k užívání převzal dne 18. 6. 2018, což potvrdil svým podpisem, přičemž ji užíval v období od 18. 6. 2018 do 4. 9. 2020. Nájemné bylo vyúčtováváno jednou za 4 týdny. Žalovaný však nezaplatil nájemné za období [číslo] týdne roku 2020, vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 1. 6. 2020, následně za období od 21.-24 týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 29. 6. 2020, za období od 25.- 28. týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 27. 7. 2020, za období od 29.-32 týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 20. 8. 2020, a za období od 33.-36. týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 694 Kč, včetně DPH, splatnou 16. 9. 2020. Žalovaný však ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobcem upomínán. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (objednávka – emailová komunikace, dodací list ze dne 18. 6. 2018, včetně fotografie umístění předmětu nájmu, faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] přehled neproplacených faktur, předžalobní upomínka ze dne 1. 4. 2021, včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaný objednal u žalobce mobilní toaletu bez umyvadla, přičemž objednávku pronájmu toalety, po sdělení cen dovozu a výše nájemného, dne [datum] potvrdil. Následně dne 18. 6. 2018 žalovaný mobilní toaletu převzal k dočasnému užívání, za což byl povinen platit týdenní nájemné ve výši 400 Kč bez DPH, vyúčtované vždy jednou za 4 týdny. Žalovaný užíval mobilní toaletu až do dne 4. 9. 2020, avšak řádně neplatil nájemné za období 17.-20 týdne roku 2020, vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 1. 6. 2020, následně za období od 21.-24 týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 29. 6. 2020, za období od 25.- 28. týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 27. 7. 2020, za období od 29.-32 týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 936 Kč, včetně DPH, splatnou 20. 8. 2020, a za období od 33.-36. týdne 2020 vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 1 694 Kč, včetně DPH, splatnou 16. 9. 2020. Žalovaný dlužné nájemné nezaplatil, ačkoliv jej žalobce vyzval předžalobní upomínkou ze dne 1. 4. 2021. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, zaplatil. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. hodnotí soud nárok žalobce jako nárok vyplývající z titulu smlouvy o nájmu podle § 2201 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), na základě které byl žalovaný povinen platit nájemné za dobu užívání předmětu nájmu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobci také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak žalobci vznikl nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 9 438 Kč, skládající se z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.