10 C 367/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč. V rámci uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný požádal o sjednání specifických podmínek čerpání a splácení, které jsou samostatně upraveny ve smlouvě o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle těchto specifických podmínek revolvingového úvěru se právní předchůdkyně zavázala převést částku uvedenou v Přehledu specifických podmínek, jako odchozí úhradu z úvěrového účtu na bankovní účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb. Jak vyplývá z výpisu z úvěru [číslo] právní předchůdkyně splnila svou povinnost a na účet zprostředkovatele zaslala dne 16. 11. 2016 částku 11 499 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr dle specifických podmínek sjednaných ve smlouvě, a to měsíčními splátkami vždy ke dni jejich splatnosti. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas dle sjednaných specifických podmínek, čímž se dostal do prodlení se splácením revolvingového úvěru, v jehož rámci byly tyto podmínky sjednány. Od data prodlení jsou tak žalovanému účtovány poplatky dle Sazebníku a úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 22,68 % dle revolvingového úvěru. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas využila právní předchůdkyně svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami, prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši, a to ke dni 30. 4. 2022, z důvodu prodlení se splátkou. Dlužná částka ve výši 44 380,91 Kč sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 43 533,58 Kč, pokut ve výši 248,08 Kč a pojistného ve výši 599,25 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 441,20 Kč se skládá z úroku, který se žalovaný zavázal splácet spolu se splátkou jistiny dle podmínek Smlouvy vždy k 17. dni v měsíci. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum]. Žalovaným byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Ze žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru na dobu neurčitou, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 45 000 Kč. Maximální úvěrový rámec byl sjednán ve výši 150 000 Kč. V rámci uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný požádal o sjednání specifických podmínek čerpání. Dle těchto specifických podmínek revolvingového úvěru se právní předchůdkyně zavázala převést částku 11 499, jako odchozí úhradu z úvěrového účtu na bankovní účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb Smlouvou byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23,76 Kč. Rovněž bylo sjednáno pojištění splácení za měsíční poplatek ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru. Z úvodního dopisu ze dne 18. 11. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému akceptaci uzavření smlouvy o úvěru [číslo] (číslo žádosti [číslo]). Z transakční historie vyplývá, že žalovaný úvěr čerpal. Zároveň splátky revolvingového úvěru neplatil řádně včas, pročež právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení i smluvní pokuty. Rovněž byl žalovanému vyúčtován i poplatek za upomínání. Ke dni 17. 3. 2022 pak činila dlužná částka 46 822,11 Kč, z toho úroky ve výši 2 441,20 Kč, pojištění ve výši 599,25 Kč, a smluvní pokuta ve výši 248,08 Kč. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] (4x) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy s tím, že ke dni 30. 4. 2022 se úvěr stává splatný v celém rozsahu, a proto jej žalobkyně zároveň vyzvala k úhradě částky 46 823 Kč, z toho dlužné splátky 10 090 Kč, jistina 36 485 Kč a smluvní pokuta 249 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně příloh, potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum], se podává, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 5. 2022 (2x) vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2022, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. S ohledem na výše uvedené tak soud učinil závěr o skutkovém stavu, který odpovídá podané žalobě. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen ZoSÚ) musí smlouva obsahovat informace podle § 106 a násl. ZoSÚ. Podle § 122 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, dále úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Právní vztah mezi účastníky se dále řídí ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 954 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 776 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b