16 C 85/2023-53 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vyklizení bytu [číslo] o velikosti 2 + 1, který se nachází ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], [ulice] č. or. 31, k.ú. [část obce], [obec a číslo] (dále jen„ byt“). Žalobkyně uvedla, že jako vlastník bytu uzavřela dne 1. 3. 2022 s [jméno] [příjmení] (svou dcerou) nájemní smlouvu k bytu na dobu neurčitou a udělila jí právo byt dále pronajmout. [příjmení] [příjmení] a žalovaná uzavřely dne 19. 3. 2022 nájemní smlouvu na dobu určitou – do 31. 3. 2023. Dne 19. 1. 2023 [příjmení] [příjmení] a žalobkyně uzavřely dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 3. 2023. Dne 20. 1. 2023 [příjmení] [příjmení] a žalovaná uzavřely dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 3. 2023. [příjmení] [příjmení] a žalobkyně opakovaně vyzývaly žalovanou k vyklizení bytu, a to i předžalobní výzvou, žalovaná se však z bytu neodstěhovala. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. S dohodou o skončení nájmu ze dne 20. 1. 2023 nesouhlasí, podala k soudu žalobu na její neplatnost. [příjmení] [jméno] [příjmení] podepsaly nájemní smlouvu (nikoli podnájemní). [příjmení] [příjmení] jí nesdělila, že nájem trvá pouze do 31. 3. 2023. Počítala s možností prodloužení nájemního vztahu o rok, jak je ve smlouvě uvedeno. V průběhu jednání žalovaná doplnila, že Dohoda o skončení nájmu nebyla uzavřena ze svobodné vůle. [příjmení] přišli nečekaně v sobotu dopoledne. Byla po večírku ještě pod vlivem alkoholu. [příjmení] [příjmení] jí podstrčila dohodu k podpisu s tím, že tam chce bydlet její maminka. Dohodu tedy podepsala, ale pořádně si ji přečetla až druhý den. Od března neplatí nájemné, neboť paní [příjmení] od nich neoprávněně vybírala zálohy na SVJ v celkové výši asi 32 000 Kč. Navíc nesouhlasí s výší nájemného, které je neadekvátní. Nájemní smlouva končí až 31. 3. 2024, neboť nedostala oznámení druhé strany, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 2+1, který se nachází ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa], [ulice], číslo organizační [anonymizováno], [katastrální uzemí], [obec a číslo]. Soud provedl dokazování výslechem svědků a listinami předloženými účastníky. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že doprovázel manželku [jméno] [příjmení] k žalované za účelem podpisu dohody o skončení nájmu. Žalovaná je nepustila dovnitř, dohodu před nimi podepsala mezi dveřmi. Žalovaná působila normálně. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], partnera žalované, vyplynulo, že [příjmení] přišli v sobotu ráno. Žalovaná s nimi asi 10 minut něco řešila u dveří, až večer si přečetli papír, který jí [příjmení] účelově dali podepsat. [příjmení] sám i žalovaná byli opilí, přišli z večírku až ráno. Vůbec nepočítal s tím, že by měl být nájemní vztah ukončen. Počítal s dvouletou prolongací. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2022 se podává, že žalobkyně jako pronajímatel a [příjmení] [příjmení] jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu jejímž předmětem byl byt, a to na dobu neurčitou. Pronajímatel povolil nájemci pronajmout byt třetí straně. Z nájemní smlouvy ze dne 19. 3. 2022 je zřejmé, že [příjmení] [příjmení] jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu jejímž předmětem byl byt, a to na dobu určitou, do 31. 3. 2023. Pronajímatel v čl. I. bodu 1. prohlásil, že je jako oprávněný uživatel bytu na základě písemného souhlasu vlastníka oprávněn dát byt do plného podnájmu. Z čl. III. bodu 1. smlouvy je zřejmé, že neoznámí-li jedna smluvní strana písemně druhé smluvní straně nejméně 7 dní před skončením doby nájmu, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité, prodlužuje se nájemní vztah založený smlouvou o jeden rok. Z dohody o skončení nájmu ze dne 19. 1. 2023 vyplývá, že nájemní vztah mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] skončil ke dni 31. 3. 2023 z důvodu potřeby bytu pro vlastní potřeby žalobkyně. Z dohody o skončení nájmu ze dne 20. 1. 2023 vyplývá, že nájemní vztah mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou skončil ke dni 31. 3. 2023. Dopisem ze dne 17. 3. 2023 byla žalovaná vyzvána k vyklizení a předání bytu ke dni 31. 3. 2023. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2023 se podává, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k vyklizení bytu a upozorněna na možnost dalšího postupu soudní cestou. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2023 se podává, že žalovaná byla vyzvána [jméno] [příjmení] k vyklizení bytu a upozorněna na možnost dalšího postupu soudní cestou. Z dalších provedených důkazů nevyplynulo nic podstatného pro zjištění skutkového stavu. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na provedení důkazu porovnáním podpisů žalované na čtyřech různých listinách, neboť takový důkaz provedený laikem nemůže mít vypovídací hodnotu, navíc má soud z provedených důkazů skutkový stav za dostatečně zjištěný. Při svém rozhodnutí soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako pronajímatel a [příjmení] [příjmení] jako nájemce uzavřely nájemní smlouvu k bytu (nájemní smlouva ze dne 1. 3. 2022). Následně [příjmení] [příjmení] pronajala byt žalované (nájemní smlouva ze dne 19. 3. 2022). Nájemní vztah mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] skončil ke dni 31. 3. 2023 (dohoda o skončení nájmu ze dne 19. 1. 2023). Žalovaná dne 20. 1. 2023 podepsala Dohodu o skončení nájmu ke dni 31. 3. 2023 (dohoda o skončení nájmu ze dne 20. 1. 2023, výpověď svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k vyklizení bytu (dopis ze dne 17. 3. 2023, předžalobní výzva ze dne 5. 4. 2023). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 603 občanského zákoníku práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Podle § 2275 odst. 1 občanského zákoníku platí, že v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle § 2277 občanského zákoníku končí podnájem společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu. Podle § 2278 občanského zákoníku podnájem skončí nejpozději s nájmem. Podle § 2292 občanského zákoníku odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. V projednávaném případě nájemní vztah mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] skončil dnem 31. 3. 2023. Proto také podnájemní vztah mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou musel skončit nejpozději k 31. 3. 2023. Žalovaná pozbyla právní titul k užívání bytu, její povinností bylo byt vyklidit a odevzdat, což neučinila. Žalovaná v bytě setrvává s odkazem na podanou žalobu o neplatnosti dohody o skončení nájmu, nájemné neplatí. Nutno říci, že i kdyby žalovaná prokázala, že dohodu podepsala ve stavu vylučujícím její schopnost tento úkon učinit, nic by to nezměnilo na tom, že nájemní vztah žalované a [jméno] [příjmení] k 31. 3. 2023 skončil, stejně jako skončil nájemní vztah žalobkyně vůči její dceři. Navíc i smlouva mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] byla uzavřena na dobu určitou – do 31. 3. 2023. Názor žalované, že jí nebylo [jméno] [příjmení] v souladu se smlouvou nejméně 7 dní před skončením doby nájmu oznámeno, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité, čímž se prodlužuje nájemní vztah založený smlouvou o jeden rok, nemohl obstát, neboť již 20. 1. 2023 se od [jméno] [příjmení] dozvěděla, že hodlá nájemní vztah ukončit. Rovněž není podstatné, že smlouva mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou byla nazvána„ Nájemní“, neboť z jejího obsahu vyplývá, že vlastníkem bytu je žalobkyně, která [příjmení] [příjmení] byt pronajala a souhlasila s tím, že [příjmení] [příjmení] byt dále pronajme třetí osobě. Žalovaná si tak od počátku byla vědoma skutečnosti, že byt je ve vlastnictví žalobkyně. Faktem je, že ke dni rozhodnutí soudu žalované nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu po dobu téměř půl roku, přičemž za tuto dobu žalovaná navíc neplatí nájemné. Za této situace se žalobkyně domáhá vyklizení bytové jednotky důvodně. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 890 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu (přesahující 2 hodiny = 2 úkony) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč.