19 C 27/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přičemž před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit rovněž úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 475 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby ve 45 týdenních splátkách po 555 Kč počínaje 3. 10. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 8. 2020. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byl žalovaný v prodlení se všemi neuhrazenými splátkami, a proto mohla právní předchůdkyně od tohoto dne, tedy od 6. 8. 2020, požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. V souladu se smlouvou se neuhrazená jistina úročí ode dne 7. 8. 2020 až do zaplacení sjednaným úrokem, přičemž žalobkyně požaduje úrok ve výši 28,23 % ročně, tedy v sazbě nižší, než jaká byla dohodnutá ve smlouvě. Během trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný celkem částku 5 175 Kč, z toho 2 475 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 1 700 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 4 800 Kč a příslušenství ve formě kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 28,23 % ročně z dlužné jistiny od 7. 8. 2020 do dne postoupení pohledávky ([datum]) ve výši 6 104,74 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za stejné období ve výši 1 784,06 Kč a dále úrok z prodlení i úrok smluvní ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoli byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 15 000 Kč žalovanému. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, činila částku 24 975 Kč, přičemž žalovaný se zavázal ji splatit v 45 týdenních splátkách ve výši 555 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé předmětné částky v hotovosti. Podle čl. 1 smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 35,53 % ročně. Podle čl. 5 smluvních podmínek pak v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky vzniká právní předchůdkyni žalobkyně mj. právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu a zaplacení úroku z prodlení. Z karty zákazníka ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy ve výši 17 888 Kč a měsíční výdaje ve výši 9 500. Z pracovní smlouvy ze dne 5. 2. 2019 a mzdového zařazení bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu, na základě které byl zaměstnán na dobu určitou do [datum] jako skladník s tarifní měsíční mzdou ve výši 16 300 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného za červen 2019 činil částku 17 358 Kč, za červenec 2019 částku 16 518 Kč a za srpen 2019 částku 19 788 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] a čestného prohlášení ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný bydlel v bytě se svou matkou a přispíval na nájem částku 5 000 Kč měsíčně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy, soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne 22. 7. 2022, včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo platně k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. (byť označené jako smlouva o úvěru), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal splatit zápůjčku spolu s příslušnými poplatky v celkové výši 24 975 Kč ve 45 týdenních splátkách po 555 Kč. Protože žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, porušil své závazky plynoucí ze smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na vyrovnání celých zbývajících dlužných částek podle čl. 5 smluvních podmínek. Ke dni 6. 8. 2020 tak žalovaný dlužil na jistině částku 15 000 Kč a na úhradách za služby částku 4 800 Kč. Požadovaný nárok je přitom v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud totiž neshledal, že by požadované nároky odporovaly stanoveným limitům o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách, přičemž před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného uhradit závazky ze smlouvy v souladu s § 86 tohoto zákona. Pohledávka za žalovaným pak byla podle § 1879 o. z. platně postoupena na žalobkyni. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit ji žalobkyni, a to včetně příslušenství představovaného sjednaným smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Oba úroky žalobkyně požadovala jednak kapitalizované ke dni postoupení pohledávky a jednak ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky až do zaplacení. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří p