7 C 13/2023 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o dlužné plnění z pojistné smlouvy – Pojištění podnikatele a právnických osob ProfiPlán [číslo] s počátkem pojištění od 31. 1. 2021. Žalobkyně se domáhala poměrné části pojistného za dobu od 31. 1. 2022 do 5. 7. 2022 ve výši 18 662 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. K zániku smlouvy mělo dojít marným uplynutím lhůty poskytnuté k úhradě dluhu. Žalovaná ničeho nezaplatil, ač byl vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl důvodu pochybovat. Z nich soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě a mohl tak ve věci spolehlivě rozhodnout. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela s žalovanou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo Pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne 31. 1. 2021 na dobu neurčitou. Pojistné období bylo roční s tím, že pojistné za toto období je ve výši 43 345 Kč (viz pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná pojistné splatné dne 31. 1. 2022 neuhradila, pročež ji žalobkyně vyzvala k zaplacení a následně s žalovanou uzavřela dohodu o neúčinnosti upomínky k zaplacení dlužného pojistného a o zániku pojištění, v níž spolu sjednaly povinnost žalované dlužné pojistné zaplatit nejpozději do 4. 7. 2022, přičemž pokud tak neučiní, pojištění zanikne (viz dohoda o neúčinnosti upomínky k zaplacení dlužného pojistného a dohoda o zániku pojištění ze dne 1. 6. 2022). Žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, tudíž jí za období od 31. 1. 2022 do 5. 7. 2022 vnikl dluh na pojistném ve výši 18 662 Kč (viz informace o zániku pojištění ze dne 18. 7. 2022). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání upomínkou ze dne 20. 8. 2022 (viz upomínka dlužné částky před podáním žaloby ze dne 20. 8. 2022), následně byla žalovaná rovněž vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 24. 3. 2023 (viz předžalobní upomínka ze dne 24. 3. 2023), ani přes opakované výzvy však žalovaná dluh neuhradila. 5. Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z kterých soud při svém rozhodování vycházel. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud hodnotí jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva ohledně Pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. o. z. na základě které byla žalovaná povinna platit žalobkyni roční pojistné ve výši 43 345 Kč. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, když nezaplatila pojistné splatné dne 31. 1. 2022. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o neúčinnosti upomínky k zaplacení dlužného pojistného a o zániku pojištění, v níž bylo sjednáno, že žalovaná dlužné pojistné zaplatí nejpozději do 4. 7. 2022, tedy ve lhůtě delší než 1 měsíc, přičemž pokud tak neučiní, pojištění zanikne. Žalovaná ovšem ničeho nezaplatila, pročež, podle § 2804 o. z., došlo dne 5. 7. 2022 k zániku pojištění. Podle § 2782 odst. 1 o. z. soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení pojistného až do dne zániku pojištění. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.) se zaplacením pojistného, uložil jí soud podle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dále byla žalobkyni v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznána náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 662 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám advokátky jakožto zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.