8 C 108/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 38 582 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně má podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace v registru silničních vozidel. Žalovaný výše uvedenou povinnost porušil, když stran vozidla osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen vozidlo I.) neměl za období od 3. 6. 2021 do 10. 9. 2021 (celkem 100 dní), dále za období od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 (celkem 81 dní) a za období od 1. 12. 2021 do 11. 5. 2022 (celkem 162 dní) uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž byl žalovaný ve všech uvedených rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel vozidla I. Žalovaný dále neměl uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stran vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], technické číslo průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo II.“), to za období od 24. 10. 2021 do 26. 12. 2021 (celkem 64 dní) a dále za období od 27. 12. 2021 do 31. 3. 2022 (celkem 95 dní), přičemž byl v uvedených obdobích evidován jako vlastní a provozovatel vozidla II. Výše příspěvku za jednotlivá nepojištěná období stan vozidla I. činí za období 3. 6. 2021 do 10. 9. 2021 celkem 6 500 Kč a jeho splatnost nastala dne 12. 1. 2022, za obdobní od 11. 9. 2021 do 30. 11. 2021 celkem 5 265 Kč, přičemž splatnost tohoto příspěvku nastala dne 4. 6. 2023 a za období od 1. 12. 2021 do 11. 5. 2022 celkem 10 530 Kč s datem splatnosti příspěvku 13. 9. 2022. Stran vozidla II. pak činí výše příspěvku za nepojištěné období od 24. 10. 2021 do 26. 12. 2021 celkem 5 952 Kč s datem splatnosti 7. 5. 2022 a za období od 27. 12. 2021 do 31. 3. 2022 celkem 8 835 Kč, přičemž splatnost příspěvku nastala dne 23. 8. 2022. Žalobkyně dále nárokuje podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., náhradu nákladů ve výši 300 Kč, které jí vznikly v souvislosti s uplatněním práva na příspěvek mimosoudní cestou, a to ve vztahu ke každému příspěvku, jehož zaplacení žalobkyně v této žalobě nárokuje, tj. náhradu nákladů v celkové výši 1 500 Kč (300 Kč x 5). 3. Usnesením ze dne 22. 5. 2023, č. j. 8 C 108/2023-16, byl žalovaný v souladu s § 114b o. s. ř. vyzván, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která je připojena, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl soudem žalovaný poučen o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. 4. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky fikcí dne 5. 6. 2023, přičemž lhůta jím stanovená žalovanému k tomu, aby se k žalobě vyjádřil či sdělil soudu, jaký závažný důvod mu v tom brání, marně uplynula dne 7. 7. 2023. 5. S ohledem na výše uvedené, kdy žalovanému marně uplynula lhůta k vyjádření dne 7. 7. 2023, má soud v souladu s § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalovaný nárok, který byl proti němu žalobou uplatněn, uznal. Soud proto ve věci dále postupoval dle § 153a odst. 3 o. s. ř a zkoumal, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. [příjmení] mohl být rozsudek pro uznání vydán, bylo nutné posoudit, zda vedle základního zákonného předpokladu v podobě, byť fiktivního, uznání nároku žalovanou, byly dle § 153a odst. 2 o. s. ř. naplněny i další zákonné podmínky pro vydání tohoto rozsudku, a to že je ve věci možné uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1, 2 o. s. ř. Dle naposledy jmenovaného ustanovení lze řízení skončit soudním smírem, pokud to povaha věci připouští, přičemž však soud smír neschválí, i když je jeho uzavření z hlediska povahy věci přípustné, je-li smír, resp. jeho obsah v rozporu s kogentními právními předpisy. Lze tedy shrnout, že meze možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro uznání jsou určeny stejnými kritérii, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit smír, tudíž není možné vydat rozsudek pro uznání, pokud povaha věci nepřipouští, aby byl mezi účastníky smír uzavřen, či by rozsudek pro uznání odporoval kogentním právním předpisům. Jak doktrínou, tak ustálenou judikaturou obecných soudů je zastáváno, že povaha věci připouští soudní smír tam, kde jsou předmětem řízení práva, jimiž mohou účastníci volně nakládat, tedy ze subjektivních práv především práva majetková. Uzavření smíru je naopak zcela nemyslitelné u práv osobních a statusových, u kterých je volné nakládání s nimi vyloučeno. Vydání rozsudku pro uznání není dále přípustné ani ve věcech upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zvláštních řízeních soudních“), jak vyplývá z § 25 tohoto zákona. 6. V návaznosti na právě uvedené tak soud uzavírá, že má v souladu s § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalovaný nárok uznal. Současně se v posuzované věci jedná o spor, ve kterém žalobkyně uplatňuje své právo na zaplacení příspěvku podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., které jí vzniklo v souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalovaného mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace v registru silničních vozidel ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., tudíž předmětem věci jsou subjektivní majetková práva, se kterými mohou účastníci volně nakládat a povaha věci tak připouští, aby byl mezi účastníky uzavřen a schválen smír. Rozsudek, ani neodporuje kogentním právním normám. Soud proto rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř. 7. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť podle §153a odst. 4 o. s. ř. platí, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 722 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 544 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 582 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.