8 C 229/2023-87 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně, jako babička zůstavitelky , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé , datum, , se domáhala, aby bylo určeno, že otec zůstavitelky není dědicem. Zůstavitelka spáchala sebevraždu a nezanechala závěť, žalovaný je jediným dědicem ze zákona. S tím však žalobkyně nesouhlasí, a proto v dědickém řízení vedeném Obvodním soudem pro , adresa, , soudní komisařkou notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , namítla podle ustanovení § 1481 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů dědickou nezpůsobilost žalovaného. Důvodem jeho dědické nezpůsobilosti je jednání žalovaného, které naplňuje podmínky ustanovení § 1481 obč. zák. pro jeho vyloučení z dědického práva, neboť se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu (zanedbání povinné výživy) proti zůstavitelce. Žalovaný v dědickém řízení toto tvrzení žalobkyně zpochybnil, a proto notářka , tituly před jménem, , jméno FO, usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , které bylo zástupkyni žalobkyně, advokátce , Jméno advokátky A, , doručeno datovou schránkou dne , datum, , uložila babičce zůstavitelky-žalobkyni, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala u Obvodního soudu pro , adresa, žalobu proti otci zůstavitelky – žalovanému, na určení, že žalovaný není dědicem zůstavitelky. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný se od 3 let věku se svojí dcerou téměř nestýkal, v jejích 3 letech se od rodiny odstěhoval, v jejích 6 letech pak sám bez rodiny emigroval do , jméno FO, . V letech 1978 až 1981, do 3 let věku , jméno FO, se otec nemohl finančně na péči o , jméno FO, ani na nákladech na bydlení rodiny nijak podílet, neboť od doby uzavření manželství s matkou , jméno FO, v roce 1976 postupně studoval 3 vysoké školy a jeho příjmem bylo pouze stipendium nebo byl bez příjmů. Studium žádné z vysokých škol nedokončil. Rodina byla v té době finančně podporována žalobkyní a jejím manželem, kteří také žalovaného finančně podporovali při studiu na vysoké škole, aby poté mohl živit rodinu. Žalovaný společně s matkou zůstavitelky v roce 1978 emigrovali do , Anonymizováno, . Na opakované naléhání žalobkyně a jejího manžela se žalovaný s manželkou do Československa nakonec vrátili ještě před narozením zůstavitelky. V roce 1980, když byly , jméno FO, 2 roky, musela jít její matka , jméno FO, nastoupit do práce, aby uživila rodinu; , jméno FO, vodila do jeslí. V roce 1981 žalovaný manželku a dceru , jméno FO, opustil; odstěhoval se od nich a bydlel jinde (v době jeho emigrace v r. 1984 měl trvalý pobyt na adrese , adresa, ). Udržoval tehdy mimomanželský vztah s jinou ženou či s jinými ženami a o dceru , jméno FO, se od r. 1981 nezajímal. Teprve v roce 1983 v jeho 27 letech nastoupil žalovaný do svého prvního zaměstnání a to jako domovník u , Anonymizováno, s platem asi , částka, měsíčně čistého. Přesto, že měl ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, lépe placenou práci si nenašel. Zřejmě pro něj byla prioritní volnost, kterou mu práce domovníka poskytovala. Práce na 8 hodin denně jej zjevně nelákala. Ani z tohoto svého příjmu výživné na , jméno FO, neplatil, neboť jej neměl tehdy ještě soudem vyměřené. Když bylo , jméno FO, necelých 6 let, tak žalovaný dne , datum, vycestoval do , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , odkud pak emigroval. Matku zůstavitelky (svoji manželku) předem o své emigraci neinformoval. Manželce , jméno FO, , tuto skutečnost sdělil až dopisem z , Anonymizováno, ze dne , datum, poté, co trvale opustil republiku. V roce 1985 podala matka , jméno FO, návrh na rozvod manželství. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo manželství , jméno FO, a , jméno FO, (v nepřítomnosti žalovaného) rozvedeno, , jméno FO, byla svěřena do výchovy matky a otci bylo vyměřeno výživné ve výši , částka, měsíčně. Toto výživné na , jméno FO, (stejně jako náklady rozvodového řízení) žalovaný nikdy neuhradil. Žalovaný neměl v , jméno FO, stálé zaměstnání, ale živil se jen příležitostnými pracemi a nebyl na tom finančně dobře. Posílat z , jméno FO, peníze do , Anonymizováno, ani nebylo před rokem 1989 dost dobře možné. On ale neplatil výživné na dceru ani po roce 1989, kdy už zde možnosti, jak výživné hradit, nepochybně byly. Pracoval dokonce jen občas, jak je zřejmé z jím založené SMS zprávy od zůstavitelky ze , datum, . Vyživovací povinnost měl přitom na dceru , jméno FO, od jejího narození v roce 1978 až do roku 2004, kdy , jméno FO, začala pobírat invalidní důchod z důvodu těžkého psychického onemocnění , Anonymizováno, . V průběhu rozvodového řízení vyšlo najevo, že na tehdy nezletilou , jméno FO, opakovaně poskytoval příspěvek na výživu , Anonymizováno, , adresa, . Od roku 1984 do roku 1990 s , Anonymizováno, a její matkou začal bydlet i její strýc , jméno FO, (bratr matky), který v , Anonymizováno, studoval. Všichni tři společně o víkendech jezdili do , Anonymizováno, či , Anonymizováno, k žalobkyni a k jejímu manželovi, kde poté dostávali jídlo na týden společně s penězi, které jim měly pomáhat v obtížné situaci. Veškeré prázdniny v době školní docházky trávila , jméno FO, zpravidla v , Anonymizováno, u žalobkyně a jejího manžela. V šesté třídě základní školy v roce 1990 byla , jméno FO, často nemocná, a proto bydlela u žalobkyně a jejího manžela v , adresa, také chodila do školy. V letech 1992 - 1996 studovala , jméno FO, gymnázium v , adresa, , , Anonymizováno, . I v této době bydlela , jméno FO, s matkou v jejich bytě v , Anonymizováno, . V roce 1996 po dokončení gymnázia navštívila , jméno FO, svého otce v , jméno FO, . Nebylo to proto, že by ji tam on pozval na návštěvu, ale proto, že ji k tomu přesvědčil její dědeček, manžel žalobkyně. , jméno FO, měla velmi dobrou znalost cizích jazyků, a tak byl manžel žalobkyně přesvědčen, že by jí pobyt v , jméno FO, pomohl zdokonalit se v angličtině. Letenky do , jméno FO, platila její matka , jméno FO, a otec nevzal , jméno FO, ani k sobě bydlet. Bydlela v , jméno FO, u otcovy přítelkyně. V letech 1996 až 1997 studovala , jméno FO, vysokou školu v , Anonymizováno, fakultu , Anonymizováno, - , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, v té době bydlela na koleji. V letech 1997 až 2001 studovala , jméno FO, vysokou školu v , Anonymizováno, , konkrétně , Anonymizováno, fakultu , právnická osoba, . Bydlela doma v , Anonymizováno, . V roce 2000 na podzim odjela , jméno FO, na jeden semestr studovat do , Anonymizováno, . Ke konci semestru musel strýc , jméno FO, s její matkou , jméno FO, pro , jméno FO, do , Anonymizováno, dojet autem, protože jí nebylo dobře. Doma poté byla nekomunikativní a poprvé se u ní projevila její nemoc - chronická , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ji omezovala natolik, že nemohla studium dokončit. V letech 2001 - 2004 po ukončení studia VŠ chodila , jméno FO, po různých krátkodobých brigádách, byla evidována na úřadu práce a byla také hospitalizována v , podezřelý výraz, nemocnici v , Anonymizováno, , kde jí diagnostikovali chronickou paranoidní schizofrenii. Při povodni v roce 2002 došlo k zaplavení , Anonymizováno, , a proto musely , jméno FO, s matkou narychlo opustit byt - obě pak bydlely u tety , adresa, a do práce dojížděly vlakem. Otec o tuto skutečnost nejevil zájem a neměl žádnou snahu o to jim v této nelehké situaci nějak pomoci. V roce 2004 jezdila , jméno FO, k sestřenici , Anonymizováno, psát na počítači, protože vlastní počítač neměla. , jméno FO, napsala v té době e-mail otci o tom, že jí byl přidělen invalidní důchod. Otec se jí v odpovědi vysmál a napsal doslova, že „to se máš čím chlubit“ Za celou dobu od emigrace žalovaného do , jméno FO, žalovaný , jméno FO, neposlal nic, žádné peníze ani žádný dárek, a to ani sám ani prostřednictvím jeho matky, jak se snažil v dědickém řízení po zůstavitelce tvrdit. Situace se nezměnila ani po roce 1989, kdy už mohl žalovaný z , jméno FO, , kde i nadále žil, , Anonymizováno, republiku občas navštěvovat. V letech cca 2008 až 2010 dostaly , jméno FO, s matkou , jméno FO, od manžela žalobkyně větší obnos peněz z prodeje jeho pozemků (jednalo se o částku přes 1 mil Kč, kterou měla zůstavitelka na účtech i v době její smrti). Peníze dostaly jako příspěvek na koupi bytu, kterou v té době , jméno FO, a její matka řešily, a také pro budoucí zabezpečení , jméno FO, , která již v té době byla neschopná práce a odkázána na nízký invalidní důchod. Část peněz využila matka , jméno FO, na splácení bytu, který je předmětem dědictví po zůstavitelce, a část uložila na účty pro , jméno FO, „na horší časy”. Mimo tyto dary od manžela žalobkyně podporovali prarodiče , jméno FO, po celou dobu od narození , jméno FO, , jak , jméno FO, , tak i její matku až do jejich smrti, jednak jim dávali uvařené jídlo, potraviny a různé zemědělské produkty, ale průběžně je podporovali i finančně nebo jim pomáhali s údržbou a opravami bytu. V roce 2015 , jméno FO, zem