16 C 77/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazených televizních poplatků ve výši 1 350 Kč za období prosince 2023 až září 2024 ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný se stal poplatníkem televizních poplatků postupem podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „zákon“). Žalovaná byla k úhradě dluhu před podáním žaloby vyzvána, avšak dluh nesplnila, proto žalobkyně požaduje také úhradu zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 167,47 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč (85 Kč na odeslání zásilky poštou, 2,39 Kč za tisk a kompletaci zásilky) za odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně na základě sdělení dodavatele zajišťujícího dodávku elektřiny vyzvala žalovaného k přihlášení poplatníka, na které žalovaný nereagoval. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za období prosinec 2023 až září 2024. O úhradu svého dluhu byl upomínán.4. Soud věc právně posoudil podle § 3 odst. 4 zákona, podle kterého jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo , právnická osoba, po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.5. Podle § 7 odst. 2 věta prvá zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.6. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.7. Žalovaný se stal poplatníkem poplatku podle § 3 odst. 4 zákona. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Nedostál tak své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona, když nezaplatil televizní poplatky za období prosinec 2023 až září 2024 ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona), v důsledku čehož jeho dluh činí 1 350 Kč. Vzhledem k tomu, že svůj dluh nesplnil řádně a včas, dostal se se splněním dluhu do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní též úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně žádá v kapitalizované výši 167,47 Kč.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 587 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, nákladů na předžalobní upomínku 87 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Žalobkyně sice v řízení byla zastoupena advokátem, avšak s poukazem na konstantní judikaturu [např. nálezy sp. zn. II. ÚS 2238/09 (N 56/64 SbNU 689), sp. zn. II. ÚS 1172/12, sp. zn. IV. ÚS 1087/09 (N 243/55 SbNU 349), sp. zn. IV. ÚS 3243/09 (N 38/56 SbNU 449), sp. zn. III. ÚS 1180/10 (N 194/58 SbNU 715) a sp. zn. IV. ÚS 3131/10 (N 179/63 SbNU 81)] je soud toho názoru, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž byl advokát, a pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených. Tak je tomu i v nyní posuzované věci, neboť při zvážení všech okolností případu nelze dospět k závěru, že nyní projednávaná věc by byla věcí skutkově či právně složitou, v níž bylo možno spatřovat účelnost advokátního zastoupení. Podle citované vyhlášky pak účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč podle § 2 odst. 1, 3 za sepis žaloby (úkon převzetí a příprava zastoupení nebyl v posuzované věci shledán účelným s ohledem na závěry plynoucí ze shora citované judikatury), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.