Obvodní soud pro Prahu 7 8 C 94/2026-30 – Lhůty

Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku , částka, . Žalovaná částka odpovídá hodnotě povinného dílu žalobce, který je synem, a tedy i nepominutelným dědicem zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemř. , datum, (dále jen „zůstavitel“). Zůstavitel dne , datum, sepsal u notáře , Anonymizováno, . , jméno FO, závěť a listinu o vydědění, a to ve formě notářského zápisu pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Za dědice veškerého svého majetku zůstavitel povolal svou přítelkyni , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „, jméno FO, “) a současně vydědil žalobce i jeho potomky. V případě, že by , jméno FO, po zůstaviteli nedědila, byla jako náhradní dědic povolána žalovaná. Nabytí veškerého majetku zanechaného zůstavitelem žalované následně potvrdil Obvodní soud pro , adresa, v řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní soud“), a to usnesením dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozhodnutí o dědictví“). V rozhodnutí o dědictví byla dále určena čistá hodnota pozůstalosti částkou , částka, a schválena dohoda o vypořádání povinného dílu, na základě které byla žalovaná povinna vyplatit na povinný díl nepominutelného dědice – dcery zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „, tituly před jménem, , jméno FO, “) částku ve výši , částka, . Žalobce nerozporuje platnost závěti zůstavitele. Nesouhlasí však s důvodem svého vydědění. Uplatňuje proto právo na povinný díl, který mu jako nepominutelnému dědici náleží. Jako jediný důvod vydědění žalobce zůstavitel uvedl, že žalobce o něj neprojevoval opravdový zájem, jaký by jako syn projevovat měl, a to po dobu nejméně 37 let. Uvedené tvrzení zůstavitele však není pravdivé. Žalobce byl svěřen do péče matky od 2 let a zůstavitel na něj hradil pouze výživné. Byl to zůstavitel, kdo styk s žalobcem do jeho 20 roku věku nevyhledával a nepečoval o něj. K postupnému navázání kontaktu došlo poté, co se žalobci narodily děti, vnoučata zůstavitele, a to syn v roce 1993 a dcera 1996, které zůstaviteli ukázal. Pravidelně se zůstavitelem stýkali nejpozději od roku 2015. Žalobce navštěvoval zůstavitele pravidelně v zaměstnání. V roce 2016 vezl žalobce zůstavitele na sraz rodáků v obci , adresa, . Zůstavitel mu u toho vyprávěl, jak se žalobce v této obci narodil a dále žalobci vyprávěl historky ze svého mládí. Žalobce zajišťoval zůstaviteli i odvoz za jeho přítelkyní , jméno FO, do nemocnice, kde byla hospitalizovaná před tím, než zemřela. Do nemocnice nemohl žalobce v té době vozit zůstavitele sám, neboť měl zlomenou nohu, nicméně zajistil, aby ho do nemocnice vozil přítel jeho dcery. V posledních letech žalobce poskytl zůstaviteli i dvě dobíjecí telefonní karty, které jeho manželka dostala jako bonus od operátora. Žalobce navštěvoval zůstavitele později i v nemocnici, kam mu nosil například i minerální vody „pro linie“ kvůli cukrovce, se kterou se zůstavitel léčil. O tom, že není pravdou, že by žalobce o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem svědčí i to, že zůstavitel žalobci daroval dne , datum, rodinný dům spolu s pozemky, poté co mu žalobce pomáhal s vyklizením rodinného domu. Jedná se konkrétně o - pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha nádvoří, zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře 474 m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, – rodinný dům, zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, a dále pozemek parc. č. , hodnota, , orná půda, k.ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře 5295 m2, zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, a pozemek parc. č. , hodnota, , orná půda, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře 8694 m2, zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „rodinný dům a pozemky“). Pokud by žalobce o zůstavitele skutečný zájem po tvrzenou dobu 37 let neprojevoval, stěží by mu zůstavitel rodinný dům a pozemky daroval.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Zůstavitel žalovaného vydědil, a to po právu. O tom, že zůstavitel učinil tento projev své poslední vůle s rozvahou, vážně a bez donucení svědčí to, že pro jeho sepsání zvolil formu notářského zápisu. Zůstavitele k tomto rozhodnutí nesporně vedly vážné okolnosti a tíživá životní situace. Jak zůstavitel uvedl, žalobce o něj neprojevoval opravdový zájem, který by jako syn projevovat měl, a to po dobu nejméně 37 let. Je třeba si položit otázku, zda v žalobě vylíčené projevy zájmu o zůstavitele lze považovat za kvalifikované – opravdové a trvalé projevy zájmu žalobce o zůstavitele, či nikoliv. Podstatné proto je, na jaké úrovni a v čem ony projevy zájmu žalobce o zůstavitele uvedené v žalobě spočívaly, jaký byl jejich motiv a co jim předcházelo. Neméně důležité je, co bylo důvodem, že se zůstavitel nakonec rozhodl žalobce vydědit. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by žalobcův opravdový zájem o zůstavitele mělo prokazovat to, že mu zůstavitel v roce 2016 daroval rodinný dům a pozemky. Opak je pravdou. Jako projev opravdového zájmu nemůže být hodnoceno ani to, že žalobce v posledních letech daroval zůstaviteli dvě dobíjející telefonní karty, které navíc získal bezplatně. Stejně tak zůstavitele za jeho přítelkyní do nemocnice vozil přítel dcery žalobce, nikoliv sám žalobce. Žalobcem uváděné skutečnosti, jimiž se snaží doložit svůj opravdový zájem o zůstavitele, nejsou dostačující. Jedná se spíš o nahodilé a dílčí epizody, ze kterých nelze z nich dovodit kvalifikovaný zájem o zůstavitele. Tedy zájem, který by byl opravdový, trvalý a pro zůstavitele pozitivní. Způsob, jakým zůstavitel v závěti, resp. listině o vydědění vyjádřil svůj postoj k chování žalobce je třeba plně respektovat a nezpochybňovat jej. Žalovaná neshledává žádný důvod pro napadení platnosti vydědění žalobce a zpochybnění pohnutek, které k němu zůstavitele vedly. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Z darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že se zůstavitel zavázal darovat žalobci shora uvedený rodinný dům a pozemky, a to včetně všech součástí a příslušenství. Žalobce se zavázal dar přijmout.4. Z protokolu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, sepsaného soudní komisařkou , tituly před jménem, , jméno FO, , plyne, že předmětem věci bylo projednání dědictví po zůstaviteli. K jednání se dostavila dcera zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, a dále žalobce. Z výsledků předběžného šetření vyplynulo, že zůstavitel byl rozvedený a měl dvě děti – žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, . Zůstavitel nejprve zanechal závěť a listinu o vydědění sepsanou dne , datum, notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , Anonymizováno, , pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ve které odkázal veškerý svůj majetek své přítelkyni , Anonymizováno, , jméno FO, a současně vydědil svého syna – žalobce, a to včetně jeho potomků. Zůstavitel následně zanechal další závěť a listinu o vydědění sepsanou dne , datum, rovněž notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v , Anonymizováno, pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V té povolal za dědice veškerého svého majetku svoji přítelkyni , Anonymizováno, , jméno FO, , a v případě, že by nedědila, ustanovil jí zůstavitel náhradního dědice, a to žalovanou. Zůstavitel současně vydědil svého syna – žalobce, a to včetně jeho potomků. Přítelkyně zůstavitele , jméno FO, zemřela dne , datum, . Dcera zůstavitele - , tituly před jménem, , jméno FO, svým podáním ze dne , datum, uznala závěť zůstavitele ze dne , datum, za pravou a platnou a v souladu s § 1642 a násl. o. z. uplatnila právo nepominutelného dědice na povinný díl. Žalobce byl soudní komisařkou po seznámení se závětí zůstavitele ze dne , datum, poučen o možnosti popřít její pravost a dále namítnout její neplatnost. Dále byl žalobce poučen o tom, že v případě, že shledává důvody svého vydědění neoprávněné, může iniciovat spor o povinný díl a domáhat se svých práv jako nepominutelný dědic žalobou před soudem ve sporném řízení. Žalobce uvedl, že udělenému poučení porozuměl, závěť uznává za pravou a platnou. Neuznal ale důvody svého vydědění a jako nepominutelný dědic se rozhodl uplatnit své právo na povinný díl.5. Z protokolu ze dne , datum, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, notářskou tajemnicí pověřenou , tituly před jménem, , právnická osoba, , jehož součástí je notářský zápis , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že zůstavitel za dědice veškerého svého majetku povolal svou přítelkyni , Anonymizováno, , jméno FO, . V případě, že by jeho přítelkyně , jméno FO, nemohla z jakéhokoliv důvodu dědit, povolal zůstavitel za náhradního dědice veškerého svého majetku žalovanou. Zůstavitel současně prohlásil, že vyděďuje podle § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. svého syna – žalobce, a to z důvodu, že o něj neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako syn projevovat měl, po dobu nejméně 37 let. Zůstavitel vydědil i potomky žalobce. Současně zůstavitel prohlásil, že s touto závětí a listinou o vydědění odvolává závěť a listinu o vydědění sepsanou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , Anonymizováno, pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .6. Z usnesení pozůstalostního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že účast žalobce ve věci řízení o dědictví po zůstaviteli byla ukončena. Žalovaná jakožto závětní dědic závěť zůstavitele ze dne , datum, uznala. Závěť uznaly i obě děti zůstavitele, tedy , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobce. Žalobce neuznal důvody jeho vydědění a byl odkázán se sporem o povinný díl do sporného řízení. V řízení o dědictví po zůstaviteli bylo nadále pokračováno pouze s žalovanou a dcerou zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, .7. Z rozhodnutí o dědictví vyplývá, že čistou hodnotu pozůstalosti určil pozůstalostní soud částkou , částka, (I výrok), dále potvrdil, že veškerý majetek zanechaný zůstavitelem nabyla jako závětní dědic žalovaná (II výrok), a schválil dohodu o vypořádání povinného dílu, na základě které byla žalovaná povinna vyplatit na povinný díl nepominutelného dědice dcery zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši , částka, .8. Z výzvy k úhradě povinného dílu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanou vyrozuměl o tom, že má jako nepominutelný dědic zůstavitele právo na povinný díl v částce , částka, , a že žádá jeho uhrazení, a to do sedmi dnů od odeslání této výzvy. Žalovaná odmítla nárok žalobce uspokojit, neboť jej neshledala oprávněný. Jediným dokladem, který žalovaná považovala ve věci za rozhodující, byla listina o vydědění žalobce sepsaná formou notářského zápisu (dopis žalované ze dne , datum, ). Žalobce na uplatnění svého nároku setrval a rozporoval důvody jeho vydědění (dopis žalobce ze dne , datum, ).9. Z lékařských zpráv za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobce dne , datum, prodělal těžký úraz pravé nohy. Zlomil si lýtkovou kost, dále si nalomil holení kost, měl ze dvou třetin utržený kotníkový kloub a natrženou , Anonymizováno, šlachu. S úrazem pravé nohy se léči rok a čtvrt. V první polovině roku 2025 tak nemohl řídit a nemohl proto osobně vozit zůstavitele do nemocnice za jeho přítelkyní.10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, soud zjistil, že je dcerou žalobce, a že zůstavitel byl její dědeček. K žalované jí nepojí žádný vztah. Žalobce a zůstavitel byli v kontaktu. Přáli si k narozeninám a k svátku. Svědkyně se zůstavitelem tolik v kontaktu nebyla. Když byla těhotná v roce 2016, viděla zůstavitele asi nejdéle. Jeli spolu na chalupu pomoci zůstaviteli s vyklízením, žalobce řídil. Dále se zůstavitelem vídali po narození jejího syna v roce 2017. Zůstavitel přijel k otci na návštěvu k žalobci do , Anonymizováno, . Před návštěvou většinou zavolal, jestli je žalobce doma a může se stavit. Telefonovali si pravidelně, žalobce se zůstavitele ptal, jak se má a ptal se i na jeho přítelkyni, která byla nemocná. Žalobce jí často od zůstavitele pozdravoval. Sama nebyla žádnému telefonátu přítomná, byla jim však přítomná matka svědkyně. Neví o tom, že se pohádali. Zůstavitele párkrát potkala i v dětském věku, zůstavitel se ale s vnoučaty nechtěl příliš vídat. Zůstavitele viděla i po roce 2017, nevybavuje si ale kdy.11. Z výpovědi svědka , jméno FO, , nar. , datum, soud zjistil, že je partnerem dcery žalobce , jméno FO, . K žalované nemá žádný vztah. Zůstavitele několikrát vezl za jeho přítelkyní do nemocnice. Žalobce měl zlomenou nohu, proto řídil on. Bylo to v roce 2025, asi na podzim nebo v zimě. Zůstavitele vezl asi dvakrát nebo třikrát. Žalobce se zůstavitelem znal. Komunikovali spolu i po telefonu, byl u toho. Vycházeli spolu, byla to normální komunikace. Jak se přítelkyně zůstavitele jmenovala, si nevybavuje. Už neví, do jaké nemocnice zůstavitele vezl. Přítelkyni zůstavitele neviděl. Na zůstavitele vždy počkal před nemocnicí a pak jej odvezl zpátky. O odvezení zůstavitele do nemocnice ho požádal žalobce.12. Z výpovědi svědkyně , adresa, . nar. , datum, soud zjistil, že je manželkou žalobce. K žalované jí nepojí žádný vztah. Zůstavitel byl takový svůj. Žalobce a zůstavitel se potkávali. Poté co začala s žalobcem chodit, jeli zůstavitele společně navštívit, aby mu ji představil. V roce 1993 za nimi přijel a oni mu ukázali svého syna. Se zůstavitelem se pak potkávali i dál. Byli v kontaktu. Žalobce si se zůstavitelem telefonoval. Jak často nedokáže svědkyně říct, protože nebyla vždy u toho, ale žalobce jí například vyprávěl, že volal táta, a že je pozdravuje. Zůstavitel s žalobcem řešil i chalupu. Žalobce tam se zůstavitelem jezdil. Později měl zůstavitel problém s kolenem a chalupu jim chtěl v roce 2016 darovat. V roce 2016 jim chalupu ukázal, byla u toho i dcera. Ve stejném roce byli se zůstavitelem v , adresa, na srazu rodáků. Ví, že družka zůstavitele byla v nemocnici. Žalobce tam za ní se zůstavitelem jezdil, pak společně zajišťovali i její pohřeb. Nějakou dobu vozil zůstavitele i přítel dcery, protože měl žalobce zlomenou nohu. U zařizování pohřbu nebyla. Když byl zůstavitel po operaci kolene, tak jim volal, jestli by se nemohli podívat na jeho přítelkyni. Nezvedala mu telefon. Jeli k ní a klepali jí na okno. Mohlo to být tak před třemi nebo čtyřmi roky. Naposledy ho viděla před třemi roky, když mu vezli parte, že umřela matka žalobce. Bavili se spolu, ale krátce.13. Soud zamítl navržený důkaz účastnickou výpovědí žalobce, a to z důvodu jeho nadbytečnosti.14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je synem zůstavitele. Zůstavitel měl dvě děti, a to žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, . V rámci řízení o pozůstalosti bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal závěť a listinu o vydědění sepsanou dne , datum, notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v Praze pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V té povolal za dědice veškerého svého majetku svou přítelkyni Evu , jméno FO, . Pro případ, že by jeho přítelkyně nemohla z jakéhokoliv důvodu dědit, jí zůstavitel ustanovil jako náhradního dědice žalovanou. Současně zůstavitel projevil vůli vydědit žalobce a jeho potomky. Jako důvod pro jeho vydědění uvedl, že o něj žalobce neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako syn projevovat měl, po dobu nejméně 37 let. , jméno FO, zemřela dne , datum, , dříve než zůstavitel. Žalobce nerozporoval pravost ani platnost závěti. Nesouhlasil však se svým vyděděním. Pozůstalostní soud proto žalobce jako nepominutelného dědice odkázal k uplatnění jeho práva na povinný díl do sporného řízení. Řízení o pozůstalosti skončilo tím, že pozůstalostní soud čistou hodnotu pozůstalosti určil částkou , částka, (I výrok), dále potvrdil, že veškerý majetek zanechaný zůstavitelem nabyla jako závětní dědic žalovaná (II výrok), a schválil dohodu o vypořádání povinného dílu na základě které byla žalovaná povinna vyplatit na povinný díl nepominutelného dědice dcery zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, částku ve výši , částka, . Vztahy mezi žalobcem a zůstavitelem byly zprvu v dětství žalobce spíše komplikované. K navázání pravidelnějšího kontaktu došlo až poté, co se žalobci narodily děti. Zůstavitel žil se svou přítelkyní. Se žalobcem si občas telefonovali. Stýkali se i fyzicky. Zůstavitel žalobci v roce 2016 daroval rodinný dům a pozemky, který předtím spolu vyklízeli. Ve stejném roce spolu jeli i na sraz rodáků do obce , adresa, . Z počátku roku 2025 se závažně zhoršil zdravotní stav přítelkyně zůstavitele, který si vyžádal její hospitalizaci v nemocnici. Žalobce se tou dobou léčil s těžkým poraněním pravé nohy, ke kterému došlo na sklonku prosince 2024. Nemohl proto zůstavitele sám do nemocnice vozit, ale požádal přítele své dcery, aby zůstavitele za jeho přítelkyní do nemocnice vozil. Ten jeho žádosti vyhověl.15. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.16. Podle § 1642 o. z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.17. Podle § 1643 odst. 1 o. z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.18. Podle § 1643 odst. 2, věty druhé, o. z. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.19. Podle § 1646 odst. 1 o. z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, kterýa) mu neposkytl pomoc v nouzi,b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebod) vede trvale nezřízený život20. Podle § 1650 o. z. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.21. Podle § 1653 o. z. byl-li nepominutelný dědic zkrácen nebo opominut, přispějí dědici i odkazovníci k vyrovnání jeho práva poměrně.22. Podle § 1654 odst. 1 o. z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Jsou-li pro to na straně dědiců zvlášť závažné důvody a lze-li to na nepominutelném dědici rozumně požadovat, může soud povolit splátky na povinný díl nebo odklad jeho splatnosti; pohledávka se však úročí ode dne, kdy byla původně splatná.23. Žaloba je důvodná.24. Mezi základní zásady, na nichž spočívá pozitivní dědické právo, patří autonomie vůle zůstavitele. Ta nalézá svůj odraz především v pořizovací volnosti zůstavitele. Vychází z myšlenky, že je to právě zůstavitel, kdo dokáže nejlépe rozhodnout, jak by mělo být s jeho majetkem a ostatními poměry po jeho smrti naloženo. Právní jednání pro případ smrti, kterým zůstavitel navenek projevuje svou vůli, jak má být s jeho majetkem a jinými poměry po jeho smrti naloženo, je jeho osobním právním jednáním. Tedy takovým právním jednáním, které je spjato s osobou zůstavitele natolik, že náleží pouze jemu a zůstavitel se nemůže při jeho učinění nechat nikým zastoupit. Je výsostnou volbou zůstavitele, zda a případně koho povolá za svého dědice. Stejně tak je výsostným právem zůstavitele vyloučit vyděděním svého nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl, anebo jej na tomto právu zkrátit. To však pouze za předpokladu, že nepominutelný dědic svým chováním (jednáním) naplní jeden ze zákonných důvodů pro vydědění. Právě z taxativního výčtu zákonných důvodů pro vydědění, je dobře patrné to, že i pořizovací volnost zůstavitele není zcela bezbřehá a podléhá jistým limitům.25. Nepominutelnými dědici zůstavitele jsou jeho děti a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Z této pozice náleží nepominutelnému dědici zvláštní ochrana. Jedním z projevů této zvláštní ochrany je právo nepominutelného dědice na povinný díl z pozůstalosti. Právo na povinný díl náleží nepominutelnému dědici pouze tehdy, není-li zůstavitelem za dědice povolán, ať už proto, že jej zůstavitel za dědice povolat nechtěl, nebo jej povolat pouze opomněl. Za dědice nepovolaný nepominutelný dědic tudíž nemá právo na podíl z pozůstalosti, ale pouze na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu, a to vůči dědicům zůstavitele. Hodnota povinného dílu se pak odvíjí od toho, zda je nepominutelný dědic zletilý či nezletilý. Jinými slovy, nepominutelný dědic není dědicem zůstavitele, ale toliko věřitelem majícím peněžitou pohledávku za dědici zůstavitele, která se rovná hodnotě jeho povinného dílu. Nepominutelného dědice lze proti jeho vůli z práva na povinný díl vyloučit, anebo jej na tomto právu zkrátit, pouze vyděděním. Aby mohl být nepominutelný dědic zůstavitelem vyděděn, je nezbytné, aby svým jednáním naplnil jeden ze zákonných důvodů pro vydědění. Nenaplnil-li nepominutelný dědic svým jednáním žádný ze zákonných důvodů pro vydědění, a byl-li zůstavitelem i přesto vyděděn, nebyl vyděděn po právu a právo na jeho povinný díl mu náleží.26. V poměrech projednávané věci projevil zůstavitel svou vůli žalobce z jeho práva na povinný díl vyděděním zcela vyloučit. Jako zákonný důvod jeho vydědění zůstavitel uvedl, že žalobce o něj neprojevoval opravdový zájem, jaký by jako syn projevovat měl, a to po dobu nejméně 37 let.27. Při posuzování otázky, zda nepominutelný dědic projevoval o zůstavitele opravdový zájem, tedy zájem co do své kvality takový, který lze od něj jako od potomka zůstavitele důvodně očekávat, není možné vycházet pouze z objektivního hlediska založeného na společenských zvyklostech a zásadách slušnosti. Naopak, je třeba ke každému jednotlivému případu přistupovat vždy individuálně a přihlédnout k jeho konkrétním okolnostem. Pozornost proto musí být věnována i konkrétním vztahům v rodině, jejímu sociálnímu statutu, jakožto i zvyklostem v rodině panujícím. Neméně důležité je i to, zda sám zůstavitel měl zájem na udržování blízkých vazeb se svými potomky a v jaké intenzitě. Tedy, zda zůstavitel o navázání, resp. udržení blízkého vztahu s jeho potomky stál a jeho absenci nesl úkorně, či naopak mu jeho absence byla lhostejná, či se dokonce jakéhokoliv navazování bližšího pouta stranil a sám o své potomky neprojevoval žádný zájem.28. Vznikne-li spor o tom, zda byl nepominutelný dědic vyděděn zůstavitelem po právu, či nikoliv, leží v řízení o žalobě nepominutelného dědice o poskytnutí povinného dílu jak břemeno tvrzení, tak důkazní břemeno na straně žalovaného dědice. Uvedená břemena žalovaného dědice přitom tíží nejen ohledně důvodu uvedeného v zůstavitelově prohlášení o vydědění, ale i ohledně jiných důvodů vydědění způsobilých mít za následek vydědění nepominutelného dědice, které však zůstavitel v prohlášení neuvedl (srov. rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Je tudíž na žalovaném dědici, aby tvrdil a následně i prokázal, že nepominutelný dědic byl vyděděn zůstavitelem po právu, neboť svým jednáním naplnil některý ze zákonných důvodů pro vydědění, ať již zůstavitel tento důvod ve svém pořízení pro případ smrti výslovně uvedl, anebo o něm, například pro stud, pomlčel.29. Důkazní břemeno ohledně to, že žalobce o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem a naplnil proto svým jednáním tento zákonný důvod pro vydědění uvedený v zůstavitelově prohlášení o vydědění, tudíž leželo na straně žalované. Soud si je vědom toho, že pozice žalované byla komplikovaná. Žalovanou se zůstavitelem nepojil žádný užší vztah a neznala blíže ani jeho rodinné poměry. Za dědice byla povolána až jako náhradní dědic poté, co zůstavitele předemřela jeho přítelkyně. Tato skutečnost však žalovanou nemůže v řízení zprostit jejího důkazního břemene, které neunesla. Žalovaná nenavrhla jediný důkaz k prokázání jejího tvrzení, že žalobce byl zůstavitelem vyděděn po právu, ačkoliv byla soudem ohledně neunesení jejího důkazního břemene poučena. Její obrana tak setrvala tak pouze v rovině obecných tvrzení. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že ačkoliv nebyly vztahy mezi zůstavitelem a žalobcem zprvu zcela ideální, postupně si k sobě nalezli cestu. Jejich vzájemný kontakt se prohloubil poté, co se žalobci narodily děti. Žalobce byl se zůstavitelem v telefonickém kontaktu a vídali se i osobně. Zůstavitel žalobci daroval i rodinný dům a pozemky. Což jistě vzbuzuje otázku, proč by tak zůstavitel činil, pokud by měl skutečně za to, že o něj žalobce neprojevuje opravdový zájem po dobu více než 37 let. O opravdovém zájmu žalobce o zůstavitele svědčí i to, že zůstaviteli zajistil u přítele jeho dcery odvoz za jeho těžce nemocnou přítelkyní do nemocnice. Žalobce zůstavitele do nemocnice za jeho přítelkyní nemohl odvést sám, neboť se tou dobou léčil z těžkého úrazu pravé nohy. Žalobce však i přesto vynaložil úsilí, aby zůstaviteli v jeho tíživé životní situaci pomohl, a to takovou míru úsilí, kterou mu jeho aktuální zdravotní stav objektivně umožňoval. Z uvedeného tak dle soudu nelze dovozovat nezájem žalobce o zůstavitele, jak tvrdila žalovaná.30. Pokud jde o naplnění jiných, v prohlášení o vydědění neuvedených zákonných důvodů způsobilých mít za následek vydědění, žalovaná jejich existenci v řízení netvrdila, tím méně pak prokázala.31. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce svým jednáním naplnil některý ze zákonných důvodů pro vydědění, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl zůstavitelem vyděděn po právu. Žalobce má proto právo na to, aby mu žalovaná, jakožto jediný zůstavitelův dědic zaplatila částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Výše povinného dílu žalobce činí ¼ z jeho zákonného podílu. Dědil-li by žalobce po zůstaviteli ze zákona, tedy v rámci první dědické třídy spolu s jeho sestrou , tituly před jménem, , jméno FO, , činila by výše jeho zákonného podílu , částka, (1/2 z čisté hodnoty pozůstalosti). Lze proto uzavřít, že žalobou požadovaná částka , částka, , odpovídá hodnotě povinného dílu žalobce, tj. ¼ z , částka, . Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně uplatňovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobce žalovanou vyzval k plnění na jeho povinný díl dne , datum, , a to do sedmi dnů od odeslání jeho výzvy. V prodlení se tak žalovaná ocitla ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. dne , datum, .32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé – žaloba, podání ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daňe z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .