10 C 134/2020-35 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za ošetření a pobyt žalovaného dne [datum] v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo] (dále jen PZS), která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 1 950 Kč včetně DPH se splatností dne 24. 3. 2019 Náklady za ošetření zahrnují tyto položky: poskytnutá zdravotní péče – 441 Kč, biochemie - 250 Kč, 2 x alkotest – 160 Kč, zdravotnický materiál – 19 Kč, pití – 30 Kč, mycí a desinfekční prostředky – 150 Kč, náklady na ubytování – 900 Kč. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 22. 2. 2019. Žalovaný však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn právním zástupcem předžalobní upomínkou. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na výzvu soudu, ať se vyjádří, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť v opačném případě bude mít soud za to, že tomu tak je. Lhůta k vyjádření mu uplynula dnem 26. 10. 2020. 3. Podle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Podle § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. 4. Soud ve věci rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě založených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili. Rozsudek byl vyhlášen dne 10. 12. 2020. 5. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 1 950 Kč za pobyt na protialkoholní záchytné stanici, přičemž faktura byla vystavena dne 22. 2. 2019 a její splatnost byla stanovena na den 24. 3. 2019. Z listiny označené jako uznání dluhu došel soud k zjištění, že žalovaný tímto prohlášením uznal svůj dluh ve výši 1 950 Kč z titulu vyšetření, ošetření a pobytu na záchytné stanici dne [datum]. Uznání dluhu bylo žalovaným podepsáno dne 22. 2. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 1. 2020 a podacím lístkem [anonymizováno] žalobkyně prokázala zaslání předžalobní výzvy žalovanému před podáním žaloby. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění platném a účinném v době ošetření a pobytu žalovaného na PZS, kdy prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, a dle ustanovení § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném v době podepsaní uznání dluhu, neboť uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a právního posouzení soud došel k závěru, že uplatněný nárok je po právu, neboť žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze zákona a neuhradil žalobkyni náklady za pobyt na záchytné stanici. O úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky rozhodl soud podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném k datu splatnosti pohledávky žalobkyně. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.