24 C 104/2020-48 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 28. 8. 2019 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici Bulovka na Praze 8, která je provozována žalobkyní, kde po provedené zkoušce na přítomnost alkoholu byla zjištěna hladina 1,94 promile alkoholu v krvi žalovaného. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 950 Kč se splatností dne [datum], který žalovaný neuhradil ani přes písemné uznání dluhu co do důvodu a výše ze dne [datum]. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že dne [datum] byl žalovaný ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici Bulovka na Praze 8, která je provozována žalobkyní, kde po provedené zkoušce na přítomnost alkoholu byla zjištěna hladina 1,94 promile alkoholu v krvi žalovaného. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 950 Kč se splatností dne [datum], který žalovaný neuhradil ani přes písemné uznání dluhu co do důvodu a výše ze dne [datum]. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen„ záchytná služba“) zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89b odst. 1 tohoto zákona je osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle odst. 2 daného ustanovení nelze do záchytné stanice umístit osobu ohroženou na životě selháním základních životních funkcí, v bezvědomí, s neošetřeným zraněním, s masivním krvácením nebo osobu jevící známky onemocnění bezprostředně vyžadující péči, kterou nelze poskytnout v záchytné stanici. Podle § 89e odst. 1 tohoto zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 7. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici s tím, že šlo o prostou opilost a nebyla ohrožena na životě selháním základních životních funkcí. S ohledem na tyto skutečnosti žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady spojené s hospitalizací ve výši stanovené žalobkyní, což, jak bylo v řízení prokázáno, neučinil. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství přiznaného v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 1 489 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.