10 C 13/2021-98 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 5 564 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Žalovaná je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla. Žalovaná však neměla od 16. 6. 2018 do 5. 10. 2018, tj. 112 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku 5 264 Kč tvořeného zákonnou denní sazbou 47 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně dne 30. 11. 2018 odeslala žalované písemnou výzvu k zaplacení příspěvku do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne 6. 5. 2020. Žalovaná na výzvu nereagovala, a proto jí žalobkyně zaslala předžalobní upomínku. 2. Žalovaná dne 9. 6. 2021 zaplatila žalobkyni částku 5 564 Kč. Žalobkyně proto vzala žalobu co do jistiny zpět. Usnesením ze dne 22. 7. 2021, č. j. 10 C 13/2021-91, bylo řízení co do částky 5 564 Kč zastaveno. Řízení je tedy dále vedeno o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % za období od 7. 5. 2020 do 9. 6. 2021, tj. o částku 616,68 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), bez nařízení jednání. 5. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 30. 11. 2018 zaslala žalované, jako vlastníkovi / provozovateli vozidla - osobního automobilu s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 264 Kč za období 112 dní od 16. 6. 2018 do 5. 10. 2018, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, a 300 Kč za náklady uplatnění pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaná po podání žaloby dne 9. 6. 2021 zaplatila žalobkyni částku 5 564 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaná je povinna dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla dle registru silničních vozidel má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. měla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1, písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla žalované částku 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. byla žalovaná povinna dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla jí lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla jí potřebné zákonné poučení. Žalovaná přesto příspěvek nejpozději 30. den (6. 5. 2020) žalobkyní stanovené lhůty neuhradila a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (10 %), a to až do zaplacení služné částky (dne 9. 7. 2021). Soud proto žalobě v části požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení vyhověl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, neboť i zpětvzetí části žaloby zavinila žalovaná svým pozdním plněním, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 000 Kč (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 3., § 11 odst. 1 a § 14b odst. 3 AT, paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a 14b odst. 5 písm. b) AT, a náhrady DPH 21% ve výši 462 Kč. 8. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.