10 C 169/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 6. 2021 domáhala zaplacení částky 1 925 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], TP č. [anonymizováno], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Žalovaná je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla. Žalovaná však neměla od 13. 7. 2020 do 6. 8. 2020, tj. 25 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku 1 625 Kč tvořeného zákonnou denní sazbou 65 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně dne 14. 10. 2020 odeslala žalované písemnou výzvu k zaplacení příspěvku do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 29. 10. 2020. Splatnost příspěvku nastala dne 28. 12. 2020. Žalovaná na výzvu nereagovala a proto jí žalobkyně dne 7. 4. 2021 zaslala předžalobní upomínku. 2. Žalovaná dne 9. 7. 2021 zaplatila žalobkyni částku 1 935 Kč. Žalobkyně proto vzala žalobu co do jistiny ve výši 1 925 Kč a části úroku z prodlení ve výši 10 Kč zpět. Usnesením ze dne 19. 7. 2021, č. j. EPR 143547/2021-9, bylo proto řízení co do částky 1 935 Kč zastaveno. Řízení je tedy vedeno o zbylou část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % za období od 29. 12. 2020 do 9. 7. 2021, tj. o částku 73,97 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), bez nařízení jednání. 5. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 14. 10. 2020 zaslala žalované, jako vlastníkovi / provozovateli vozidla - osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], TP č. [anonymizováno], výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 1 625 Kč za období 25 dní od 13. 7. 2020 do 6. 8. 2020, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení, a 300 Kč za náklady uplatnění pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 19. 10. 2020. Žalovaná po podání žaloby dne 9. 7. 2021 zaplatila žalobkyni částku 1 935 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaná je povinna dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla dle registru silničních vozidel má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. měla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla žalované částku 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. byla žalovaná povinna dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla jí lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla jí potřebné zákonné poučení. Žalovaná přesto příspěvek nejpozději 60. den (28. 12. 2020) žalobkyní stanovené lhůty neuhradila a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to až do zaplacení služné částky (dne 9. 7. 2021). Soud proto žalobě ve zbylé části požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné částky vyhověl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, neboť i zpětvzetí části žaloby zavinila žalovaná svým pozdním plněním, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 000 Kč (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 3., § 11 odst. 1 a § 14b odst. 3 AT, paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a 14b odst. 5 písm. b) AT, a náhrady DPH 21% ve výši 462 Kč. 8. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.