13 C 112/2021-62 — Obvodní soud pro Prahu 8

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlého zdejšímu soudu dne 9. 4. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky shora uvedené s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu dne 12. 4. 2019 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 1 500 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 528,95 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, domáhá se žalobkyně, aby jí povinnost k úhradě dlužné částky uložil soud, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když usnesením ze dne 4. 10. 2021, č. j. 13 C 112/2021-58, vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaná v soudem stanovené lhůtě 15 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, zatímco žalovaná se k uvedenému usnesení nevyjádřila. Soud z tohoto důvodu rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 12. 4. 2019 plyne, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 1 500 Kč, který byl žalované vyplacen tentýž den na žalovanou sdělený bankovní účet. Z potvrzení o platbě ze stejného dne soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalované částku ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tento poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 528,95 Kč. Celkovou částku 2 100,78 Kč (po slevě) se žalovaná zavázala uhradit v jediné splátce splatné po 28 dnech, tj. do 10. 5. 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 3. 2021 má soud za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávky byla právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem postoupena mj. předmětná pohledávka za žalovanou na žalobkyni jako postupníka. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 3. 2021 a z poštovního podacího lístku k zásilce [anonymizováno] z téhož dne plyne, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 1 500 Kč, jenž měla žalovaná zaplatit spolu s poplatkem ve výši (původních) 583,95 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost a neuhradila splátku úvěru do data splatnosti dne 10. 5. 2019, vyzval jí k tomu právní zástupce žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 26. 3. 2021, na kterou ovšem žalovaná nikterak nereagovala a do dnešního dne na dluh neuhradila ničeho. Jelikož žalovaná nesplatila úvěr včas, ztratila tím nárok na aplikovanou slevu, čímž poplatek z původních 583,95 Kč vzrostl na částku 1 528,95 Kč (před slevou). Žalovaná je tedy žalobkyni dlužná částkou 1500 Kč na jistině úvěru a dalších 1 528,95 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru. Aktivní legitimaci má žalobkyně na základě postoupení pohledávky ze strany právního předchůdce žalobkyně. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 371/2013 Sb. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Z toho částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu, dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.