22 C 201/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 29 316 Kč s příslušenstvím, tvořené částkou ve výši 29 016 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku za provozování osobního vozidla [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v době od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 a částkou ve výši 300 Kč z titulu nezaplacených nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je sice právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je státním příslušníkem Nizozemska, a proto poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, na nějž dopadají ustanovení zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), kterého se však použije pouze v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový poměr mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat na území České republiky motorové vozidlo s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území ČR své bydliště. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. (dále jen„ Zákon“) na území České republiky, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla. 4. Usnesením ze dne 11. října 2021, č. j. 22 C 201/2021-32 vyzval soud žalovaného, aby se mj. ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení, k čemuž došlo dne 25. 10. 2021, vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán od 3. 1. 2018 jako provozovatel a vlastník osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru 2 987 cm3 značky Chrysler 300 C, [registrační značka] (dále také jen„ Vozidlo“), které bylo i v době od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 evidováno jako provozované (viz výpis z registru vozidel), ale nebylo pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti z jeho provozu (žalovaný netvrdil opak). Dopisem ze dne 19. 2. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za provozování Vozidla bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu ve výši 29 016 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem částky ve výši 29 316 Kč, a to do 30 dnů od doručení této výzvy a zároveň žalovaného poučila o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a jejích nákladů u soudu (viz výzva žalobkyně ze dne 19. 2. 2020 s podacím archem). Přestože výzva byla žalovanému zaslána doporučeně, žalovaný si ji ani po uplynutí 10 denní úložní lhůty dne 2. 3. 2020 nevyzvedl (viz informace České pošty o sledování zásilky [anonymizováno]). Žalovaný dluh žalobkyni dosud neuhradil, když nereagoval ani na další upomínky žalobkyně (viz upomínka ze dne 18. 6.2020) ani na předžalobní upomínku ze dne 28. 8. 2020 (viz upomínka ze dne 28. 8. 2020), odeslanou žalovanému dne 31. 8. 2020 (viz podací lístek). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Žalovaný je od 3. 1. 2018 vlastníkem i provozovatelem Vozidla (§ 4 odst. 2 [příjmení]), které je evidováno v registru vozidel jako provozované, ale ke kterému nebylo v období od 26. 2. 2019 do 3. 1. 2020 uzavřeno pojištění pro případ vzniku odpovědnosti z jeho provozu (§ 1 odst. 2 písm. a) [příjmení]). Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 4 odst. 1 [příjmení]) ve výši 29 316 Kč, tvořený podle ust. § 4 odst. 3 a 5 Zákona součinem denní sazby ve výši 93 Kč /ust. § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“) / pro daný druh vozidla a počtem dní (312), kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2 Zákona a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 Zákona a § 2a Vyhlášky). Splatnost pohledávky žalobkyně nastala podle ust. § 4 odst. 6 a 7 Zákona dne 26. 3. 2020, tedy třicátým dnem od doručení výzvy žalovanému dne 24. 2. 2020 (třetí pracovní den po odeslání podle ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Protože žalovaný dluh žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení z dlužné částky podle ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu důvodnou, a proto ji vyhověl (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady ve výši 2 626 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 174 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 300 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 900 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 11. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.