22 C 210/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 650 Kč, a to z titulu dlužného pojistného za období od 5. 10. 2019 do 5. 4. 2020 ve výši 18 000 Kč, poplatku za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč a poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 300 Kč ze smlouvy o životním pojištění uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 4. 12. 2018 [číslo] kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 18 000 Kč za období od 6. 4. 2020 do 26. 1. 2021 ve výši 1 512 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace, poměr mezi účastníky založený pojistnou smlouvou je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ruské federaci je dosud závazná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 16. 5. 1983 uveřejněná pod číslem 95/1983 Sbírky mezinárodních smluv, ta však normy upravující závazkové vztahy neobsahuje. Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci proto vyplývá z čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to s ohledem na bydliště žalovaného v České republice. Ze stejných důvodů pak bude podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) rozhodným právem v této věci právo české. 4. Účastníci byli usnesením zdejšího soudu ze dne 7. července 2021 č. j. EPR 19262/2021-14 vyzváni, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení (zástupci žalobkyně doručeno dne 8. 7. 2021, žalovanému dne 19. 7. 2021) vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně ani žalovaný na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali, žalobkyně však s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v této věci, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a proto soud rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř. pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Dne 4. 12. 2018 podepsali žalobkyně jako pojistitel zastoupená [jméno] [jméno] [příjmení] s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizována dvě slova] (viz část A – C Smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, s počátkem pojištění dne 5. 12. 2018 a koncem ke dni 4. 12. 2038 (viz část D Smlouvy). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala zaplatit žalovanému pojistné plnění v případě pojistných nebezpečí uvedených ve smlouvě a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatné vždy k 1. dni v pojistném období (viz čl. 6 pojistných podmínek [anonymizováno] [číslo] pro životní pojištění [anonymizována dvě slova]). Žalovaný přestal hradit pojistné počínaje splátkou splatnou dne 5. 10. 2019 a dluh na pojistném neuhradil ani po výzvě žalobkyně ze dne 14. 1. 2020 v dodatečné lhůtě do 4. 4. 2020 (vhozena do schránky žalovanému dne 31. 1. 2020), přestože byl upozorněn na možnost zániku pojištění (viz upomínka ze dne 14. 1. 2021 s dodejkou). Žalovaný dluží žalobkyni pojistné ve výši 18 000 Kč za období od 5. 10. 2019 do 4. 4. 2020, kdy smlouva zanikla (viz oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 15. 4. 2020 s dodejkou) a žalobkyně se dále domáhá poplatku za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč a poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky, celkem tedy částky ve výši 18 650 Kč, kterou však žalovaný žalobkyni dosud neuhradil, a to ani po výzvě ze dne 12. 5. 2020 a předžalobní výzvě právní zástupkyně žalobkyně ze dne 17. 8. 2020 (viz pokus o smír ze dne 12. 5. 2020 s dodejkou, předžalobní výzva ze dne 17. 8. 2020 s podacím archem). 8. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako dlužné pojistné a poplatky z pojistné smlouvy uzavřené podle ust. § 2758 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení potom podle ust. § 1968 a 1970 o. z. Výše úroků z prodlení plyne z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení žalovaného. 9. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji výrokem I. v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.), tedy plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 300 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 900 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhradou 21% DPH ve výši 252 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Byť žalobkyně namítala, že k aplikaci ust. § 14b adv. tarifu není důvod, neboť s ohledem na množství pojistných produktů žalobkyně nejde v této věci o tzv. formulářovou žalobu, soud dospěl k závěru, že předpoklady pro použití cit. ust. adv. tarifu jsou dány, neboť předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na jednom z ustálených vzorů opakovaně uplatňovaných žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 11. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.