22 C 288/2021-70 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 2 878 Kč s příslušenstvím, a to částky ve výši 878 Kč z titulu neuhrazené ceny za pronájem přijímacího zařízení modem COMPAL [anonymizováno] WIFI EMTA [anonymizováno] (dále také jen„ Zařízení“) k odběru služeb elektronických komunikací od právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] a poplatku za odpojení služeb podle smlouvy ze dne 3. 11. 2011 (dále také jen„ Smlouva“) a smluvní pokuty za nevrácení Zařízení ve stanovené lhůtě po ukončení Smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). S ohledem na bydliště, resp. sídlo účastníků na území České republiky, je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Podle čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) je v této věci dána pravomoc českých soudů, a to s ohledem na bydliště žalovaného v České republice. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa bydliště žalovaného, který je spotřebitelem, tedy české právo. 4. Usnesením ze dne 13. října 2021, č. j. EPR 192883/2021-12, vyzval zdejší soud účastníky, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili (zástupci žalobkyně doručeno dne 14. 10. 2021 a žalovanému dne 25. 10. 2021), zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že oba účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 9. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením spolu se společností [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobkyní, jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1. dubna 2020 přešlo veškeré jmění zanikající společnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne 1. 11. 2011 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (Smlouva), jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VOP“). Na základě Smlouvy se [právnická osoba] zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací (kabelová televize, internet) a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny, a to včetně nájmu za pronajaté Zařízení, které převzal dne 2. 10. 2018. Žalovaný byl povinen vrátit [právnická osoba] pronajaté Zařízení do čtrnácti dnů od ukončení Smlouvy pronajaté přijímací zařízení, v opačném případě se zavázal uhradit smluvní pokutu podle ceníku, tedy částku ve výši 2 000 Kč za každé pronajaté Zařízení Žalovaný však nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací, a proto [právnická osoba] od Smlouvy dopisem ze dne 8. 1. 2020 ke dni 20. 1. 2020 odstoupila a žalovaného vyzvala k vrácení Zařízení ve lhůtě do 14 dnů, tedy do 2. 3. 2020. Žalobkyně vystavila žalovanému za poskytnuté služby včetně ceny za Zařízení vyúčtování, s jejichž úhradou je žalovaný v prodlení, přestože byla žalovanému doručena v elektronické podobě, a jichž se žalobkyně domáhá v tomto řízení: a) vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 7. 2019, obsahující i částku ve výši 70 Kč za pronájem Zařízení, b) vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 8. 2019, obsahující i částku ve výši 70 Kč za pronájem Zařízení, a) vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 9. 2019, obsahující i částku ve výši 70 Kč za pronájem Zařízení, b) vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 10. 2019, obsahující i částku ve výši 70 Kč za pronájem Zařízení, c) vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 11. 2019, obsahující i částku ve výši 70 Kč za pronájem Zařízení, d) vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 12. 2019, obsahující i částku ve výši 70 Kč za pronájem Zařízení, e) vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 12. 2019, obsahující dobropis na pronájem Zařízení ve výši 70 Kč a poplatek 500 Kč za odpojení služeb z důvodu nehrazení služeb elektronických komunikací. Přestože žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby dopisem ze dne 14. 7. 2021 k úhradě dluhu, který je předmětem tohoto řízení, žalovaný na výzvu nereagoval. 10. Po právní stránce soud nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 878 Kč posoudil jako dlužný poplatek ze smlouvy o poskytování služeb veřejně dostupných komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a dlužné nájemné ze smlouvy nájemní podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) a v případě částky ve výši 2 000 Kč jako smluvní pokutu podle ust. § 2048 o. z. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji vyhověl (výrok I). 12. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady ve výši 1 489 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, žaloba podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně uplatňovaném žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jsou tedy splněny předpoklady pro použití ust. § 14b adv. tarifu. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.