22 C 85/2020-140 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 8. 2019 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 327 093,09 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 15 033,76 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 327 093,09 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 8,7% ročně z částky 310 212,90 Kč od 23. 3.2019 do zaplacení a úrokem ve výši 8,7% ročně z částky 14 318,70 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále také jen„ Banka“) dne 5. 4. 2018 (dále také jen„ Smlouva“). 2. Žalovaný je rumunský státní příslušník, který na území České republiky nemá hlášený přechodný pobyt cizince, na adrese uvedené v žalobě nebydlí a místo jeho pobytu se soudu nepodařilo zjistit. Proto soud žalovanému podle ust. § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 8. dubna 2021, č. j. 22 C 85/2020-118 ustanovil opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta. Opatrovník žalovaného nárok navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že Banka nesplnila svou povinnost stanovenou v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ z. s. ú.“), neboť neposoudila řádně a dostatečně úvěryschopnost žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 4. 2017 do 5. 4. 2018 vyplývá, že žalovanému měsíčně na jeho účtu nezbývaly téměř žádné finanční prostředky, tedy zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a proto je Smlouva absolutně neplatná. 3. Žalobkyně je právnickou sobou se sídlem v České republice, ale žalovaný je státním příslušníkem Rumunska, a proto poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem. Soud tak nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). S ohledem na bydliště, resp. poslední známé bydliště žalovaného v České republice a sídlo žalobkyně na území České republiky, je třeba v této věci vycházet z přímo použitelných předpisů práva Evropské Unie. Podle čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, může být žalovaný, který je spotřebitelem, žalován pouze u soudů členského státu, na jehož území má bydliště. Žalovaný měl poslední známé bydliště na území České republiky, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa (posledního známého) bydliště žalovaného, který je spotřebitelem, tedy české právo. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil dále následující skutkový stav: 5. Dne 5. 4. 2018 podepsali [ulice] [anonymizována dvě slova] (Banka) jednající manažerem pobočky [jméno] [příjmení] a žalovaný Smlouvu o úvěru (viz strana 7 Smlouvy). Na základě Smlouvy se Banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky jako neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení (viz čl. 2 Smlouvy) ve výši 300 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se jej zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 8,7% ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 056 Kč, splatných vždy do 10. dne v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 10. 5. 2018 a poslední dne ve výši 1 609 Kč dne 12. 4. 2017 (voz čl. 1 2 a 3.1 Smlouvy). Úroky z úvěru budou podle Smlouvy připisovány k jistině úvěru, tedy stanou se její součástí (budou úročeny společně s jistinou) a budou hrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek úvěru (viz čl. 3 Smlouvy). Účastníci se dále ve Smlouvě dohodli, že v každém jednotlivém případě porušení podle čl. 8 Smlouvy (žalovaný se dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek – viz čl. 8 písm. a) Smlouvy může Banka uplatnit tato práva: a) omezit nebo zastavit čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, b) prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný (viz čl. 8 Smlouvy). 6. Dne 5. 4. 2018 žalovaný vybral z účtu č. [bankovní účet] částku celkem ve výši 300 000 Kč, která mu byla na uvedený účet poukázána z účtu č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu). 7. Žalovaný však splátky podle Smlouvy řádně nehradil, když zaplatil Bance pouze dne 10. 5. 2018 částku ve výši 2 935,48 Kč a dne 11. 7. 2018 částku ve výši 227,03 Kč (viz výpis z účtu, žalovaný netvrdil opak). Banka proto sdělila žalovanému dopisem ze dne 22. 8. 2018, že s ohledem na neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] rozhodla, že ode dne 22. 8. 2018 je celá zbývající částka splatná. Úvěrová pohledávka činí ke dni 22. 8. 2018 částku ve výši 312 996 Kč a je dále úročena sazbou řádného úroku a sazbou úroku z prodlení (viz dopis ze dne 22. 8. 2018). Tento dopis byl žalovanému odeslán dne 27. 8. 2018 (viz podací arch ze dne 27. 8. 2018) 8. Banka před uzavřením Smlouvy posuzovala úvěryschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací získaných od žalovaného o jeho rodinných, pracovních a majetkových poměrech, tedy že je svobodný, má střední vzdělání s maturitou, bydlí sám v nájemním bytě s náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, jeho jediným příjmem je mzda od zaměstnavatele [anonymizováno] x [právnická osoba], kde pracuje v pracovním poměru na dobu neurčitou od 27. 11. 2017 s příjmem ve výši 15 882 Kč, nemá žádné závazky (viz žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 12. 3.2018). Banka dále vycházela ze znalosti platební morálky žalovaného, tedy jeho příjmů a výdajů, neboť žalovaný měl u banky vedený běžný účet č. [bankovní účet] (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]). Z interního systému [příjmení] Banka zjistila, že žalovaný má u banky kontokorentní úvěr s limitem 1 000 Kč, s orientační splátkou ve výši 83 Kč (viz výpis ze systému CCB). 9. Z účtu žalovaného u [příjmení] č. [bankovní účet] soud dále zjistil, že účet byl založen 22. 11. 2017 a konečný zůstatek na účtu činil v měsíci listopadu 2017 částku 0 Kč, v měsíci prosinci 2017 částku 58 Kč (přišlo 4 158 Kč a odešlo 4 100 Kč), v měsíci lednu 2018 částku 53,10 Kč (přišlo 18 169 Kč a odešlo 18 173,90 Kč), v měsíci únoru 2018 částku - 7,50 Kč (přišlo 16 565 Kč a odešlo 16 625,60 Kč), v měsíci březnu 2018 částku - 975,93 Kč (přišlo 24 933 Kč a odešlo 25 901,43 Kč). 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 s přílohou č. 1 (seznamem pohledávek) soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným ze Smlouvy ve výši 342 126,85 Kč. 11. Z dopisu označeného jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 9. 5. 2019 soud zjistil, že jím byl žalovaný upozorněn na postoupení pohledávky a zároveň vyzván k uhrazení pohledávky ve výši 353 180,78 Kč do 19. 5. 2019, jinak bude žalobkyně nucena svůj nárok vymáhat soudní cestou. Z podacího archu ze dne 9. 5. 2019 soud zjistil, že výzva byla odeslána žalovanému uvedeného dne. 12. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (z. s. ú.) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle ust. § 75 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 19. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spot