23 C 244/2019-123 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se svojí žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 10.9.2019 domáhala na žalovaném jednak vydání svazku klíčů, tašky na kolečkách, černé látky a kožešinového kabátu a dále úhrady částky 100.000 Kč. V průběhu řízení pak vzala žalobu zpět co do vydání svazku klíčů, tašky na kolečkách, černé látky a kožešinového kabátu Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 16.12.2017 došlo k úmrtí její sestry [jméno] [příjmení], se kterou si byly velice blízké a měla k ní citové pouto. Pravidelně sestru navštěvovala. Se sestrou udržovala těsný kontakt a často si telefonovaly. Když se jí jednou sestra neozývala, kontaktovala prostřednictví svého syna žalovaného s tím, co se se sestrou děje. Ten se vydal do jejího bytu a sdělil jí, že sestra byla hospitalizována. Kdy pak sestru přijela navštívit do nemocnice, byla již mrtvá. Smrt sestry jí velice zasáhla, a to do té míry, že musela vyhledat psychiatrickou pomoc. Její psychický stav se do dnešního dne nezlepšil, stále bere léky na uklidnění a pravděpodobně se její stav již nezlepší. K této skutečnost přispělo nevhodné chování žalovaného, když ten mojí sestru dlouhodobě trápil, neudržoval s ní kontakt, nepomáhal ji a nenavštěvoval ji, na což si sestra stěžovala a velice jí to mrzelo. Se svojí sestrou neměla možnost se naposledy rozloučit, neboť žalovaný jí podle jejích informací nepřichystal pohřeb, a pokud ano, ona nebyla pozvána. Chování žalovaného je pro ní o to méně snesitelné, kdy svoji matku nepochoval důstojným způsobem. Nemajetková újma ve výši 100.000 Kč jí vznikla v souvislosti se smrtí její sestry a dále nemožností se s ní důstojně rozloučit na pohřbu, který jí žalovaný měl přichystat. Z toho důvodu se neustále potýká s psychickými problémy. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Potvrdil, že skutečně dne 16.12.2017 došlo k úmrtí jeho matky [jméno] [příjmení]. S ohledem na předvánoční období však nebylo možné jakýmkoli způsobem v tomto termínu zajistit pohřební obřad, neboť termíny před Vánočními svátky byly již obsazené. Dále žalovaný kontaktoval bratra své matky s dotazem ohledně rozloučení s ním, a bylo mu sděleno, že bratr zesnulé je v důsledku jejího úmrtí v natolik špatném psychickém stavu, že by se rozloučení s ní nezúčastnil. Proto žalovaný zvolil možnost zpopelnění své zesnulé matky, dky urnu od tohoto okamžiku měl u sebe doma. V průběhu následujících měsíců se snažil zajistit pěkné volné místo, kam by bylo možno maminku uložit. V současné době uzavřel nájemní smlouvu na hrobové místo v [obec] – [část obce]. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků je zřejmé, že dne 16.12.2017 zemřela paní [jméno] [příjmení], matka žalovaného a sestra žalobkyně. Tato skutečnost je též prokazována listinou sz čl. 66 (parte matky žalovaného). Zdravotním záznamem pacienta bylo prokázáno, že žalobkyně byla jednorázově vyšetřena MUDr. Patuchovou dne 22.12.2017 se závěrem:„ Porucha přizpůsobení, reakce na stres – před 6 dny zemřela náhle sestra – dvojče. Dominoval hluboký zármutek s nespavostí, plačtivostí, bezradností“. Následně byla vedena od 4.4.2019 psychiatricky ambulantně. Dále tímto záznamem bylo prokázáno, že stav, který byl u žalobkyně po úmrtí její sestry, nadále přetrvává. Pokud jde o lékařské zprávy z čl. 27 až 29, z nich soud nezjistil nic podstatné, neboť se týkají úrazu kolene žalobkyně. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný dne 17.3.2021 uzavřel smlouvu o nájmu hrobového místa s tím, že hrobové místo se nachází na veřejném pohřebišti [část obce], urnový háj. Smlouva je uzavřena na dobu do 12.5.2031 a žalovaný za nájem uhradil částku 3.003 Kč. Ve věci již soud neprováděl znalecký posudek, ani výslech účastníků případně svědka syna žalobkyně, a to z důvodu nadbytečnosti. Podle ust. § 2951 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle ust. § 2900 obč. zák., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle ust. § 2909 obč. zák., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Domáhala-li se žalobkyně náhrady nemajetkové újmy z důvodu porušení dobrých mravů ze strany žalované dle ust. § 2909 obč. zák., resp. dle ust. § 2900 obč. zák., bylo třeba v řízení prokázat, že žalovaný si počínal v rozporu s dobrými mravy. K tomu soud dokládá, že již ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě je zřejmé, že se žalovaný porušení dobrých mravů ve vztahu k žalobkyni nedopustil. Je třeba si uvědomit, že zemřelá [jméno] [příjmení] byla jeho matkou a sestrou žalobkyně. Lze říci, že pouto mezi matkou a synem je minimálně stejné, jako mezi sourozenci. Jako syn měl tedy jednoznačně nezadatelné právo rozhodnout o formě posledního rozloučení s matkou. To že rozloučení proběhlo formou zpopelnění, nedosahuje míry porušení dobrých mravů. Stejně tak soud neshledává porušení dobrých mravů v tom, že hrobové místo je v [obec] a nikoli v rodinném hrobě ve [obec]. Je sice pravdou, že s ohledem na věk žalobkyně, bude se tato na hrob své sestry těžko dopravovat. Nicméně je třeba si uvědomit, že i syn má právo místo posledního odpočinku matky navštěvovat a z tohoto pohledu je zajištění hrobového místa v [obec] logické. V řízení bylo sice prokázáno, že žalobkyně je ve špatném psychickém stavu v důsledku úmrtí své sestry a je docela dobře možné, že i v důsledku toho, že se svojí sestrou nemohla rozloučit, nicméně jak již bylo shora uvedeno, postup žalovaného po úmrtí matky nebyl v rozporu s dobrými mravy ani právními předpisy a tedy nemůže mu jít k tíži, že je žalobkyně ve špatném psychickém stavu. S ohledem na tyto skutečnost má soud za to, že jednání žalovaného nedosahovalo intenzity porušení dobrých mravů a žalobkyně nemá nárok na úhradu nemajetkové újmy. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O částečném zastavení řízení soud rozhodl podle ust. § 96 odst. 1, 3 o.s.ř., když k částečném zpětvzetí došlo ještě před zahájením jednání ve věci samé, a proto si soud ani nemusel vyžadovat souhlas žalovaného z částečným zpětvzetím žaloby. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 150 o.s.ř. Žalovaný byl sice ve sporu plně úspěšný, avšak přiznání nákladů řízení by bylo za situace, kdy žalobkyně je téměř nemajetná a je ve špatném psychickém stavu v důsledku úmrtí sestry nespravedlivé, neboť lze pochopit, že v psychickém stavu, v jakém se žalobkyně nachází, mohla nabýt přesvědčení, že její žalobní návrh je po právu. Proto soude výjimečně žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.