26 C 37/2020-178 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 85 796,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 522,63 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % a se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 29 346 KČ od 5. 11. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 25. 2. 2019 uzavřena elektronicky smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 46 302 Kč (jistina 25 000 Kč a sjednané úroky 21 302 Kč) a měla být uhrazena v 72 splátkách po 643 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,69 % p.a. Účastníci sjednali, že částka 12 516 Kč bude vyplacena žalobci na úhradu předchozího závazku žalované dle smlouvy [číslo] ze dne 27. 8. 2018, částka 7 484 Kč bude vyplacena žalované. Dále byly sjednány doplňkové služby, a to doplňková inkasní služba a doplňková služba„ PODPORA“, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci za výkon Doplňkové služby PODPORA po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 24 192 Kč, a to v měsíčních splátkách po 336 Kč. Žalovaná celkem uhradila 5 splátek v celkové výši 5 405 Kč, což bylo započteno v částce 851,58 Kč na jistinu, v částce 2.363,81 Kč na úroky, v částce 510 Kč na inkasní služby a v částce 1 680 Kč na doplňkové služby. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 9. 2019, kterou neuhradila ani po dvou upomínkách žalobce, za jejichž odeslání žalobce účtuje poplatky 300 Kč a 500 Kč Celkem žalovaná zaplatila částku 5 405 Kč. Žalobce proto úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 85 930,68 Kč. Ta se skládá ze zbylé části jistiny 24 148,42 Kč, zbylé části úroků 18 937,79 Kč, zbylé části inkasní služby 6.834 Kč (67 splátek po 102 Kč), zbylé částku doplňkové služby PODPORA odklad ve výši 5.092 Kč (67 splátek po 76 Kč), PODPORA – nemoc ve výši 8.710 Kč (67 splátek po 130 Kč) a PODPORA – práce ve výši 8.710 Kč (67 splátek po 130 Kč), dále z nákladů na upomínání ve výši 1 300 Kč (jedna upomínka za 300 Kč, dvě po 500 Kč), ze smluvní pokuty za prodlení úvěru 117,64 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby 6,63 Kč a ze smluvní pokuty 12 074,21 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud zjistil tento skutkový stav: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] plyne, že žalované měl být poskytnut úvěr 25 000 Kč s úrokovou sazbou 23 % p.a., RPSN 38,69% p.a. Žalovaná se měla zavázat k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč. Částka 12 516 Kč měla být vyplacena na úhradu předchozího závazku, částka 7 484 Kč přímo žalované. Celková splatná částka v případě řádného splácení měla činit 51 419 Kč Smlouva neobsahuje podpis žalované. Z výpisů z účtu vedeného [anonymizována dvě slova], a. (č.l. 22 a 24 spisu) plyne, že byly žalované zaslány částky 12 516 Kč a 7 484 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 21. 10. 2019 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 85 930,68 Kč. 5. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je zčásti důvodná. Soud v první řadě nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Jak uvedl žalobce, měla být tato smlouva uzavřena elektronicky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalované, pouze její předtištěné jméno a další osobní údaje, a ani z ostatních důkazů nelze uzavření smlouvy dovodit. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované, neboť neobsahuje její podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované. 6. Soud má však z předložených výpisů z účtu za prokázané, že žalobce zaslal žalované částky 12 516 Kč a 7 484 Kč, tedy celkem 25 000 Kč. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru tak byla částka 25 000 Kč poskytnuta žalované bez právního důvodu a představuje tak na její straně bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinna žalobci vydat. Uhradila-li žalovaná částku 5 405 Kč, zbývá částka 19 595 Kč a tu spolu s úrokem z prodlení soud žalobci přiznal. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 7. Nad rámec výše uvedeného soud považuje za nutné zopakovat závěry, k nimž dospěl v rámci usnesení ze dne 17. 3. 2021, č.j. 26 C 37/2020-167, jímž zamítl návrh na schválení soudního smíru: I kdyby žalobce prokázal uzavření smlouvy a existenci závazkového vztahu mezi účastníky, má soud za to, že na takovou smlouvu - ve znění, v jakém ji (na straně žalované bez podpisu) žalobce předložil soudu - by bylo třeba hledět jako na neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Žalované měla být poskytnuta jistina úvěru ve výši 25 000 Kč, nad rámec této částky, resp. částky 24 148,42 Kč představující nesplacenou jistinu, požaduje žalobce úrok 18 937,79 Kč, poplatky za inkasní služby 6 834 Kč a poplatky za doplňkové služby„ podpora“ v částkách 5 092 Kč, 8 710 Kč a 8 710 Kč, dále náklady na upomínky ve výši 1 300 Kč a smluvní pokutu 12 074,21 Kč. Celková původní jistina 25 000 Kč tak tímto dosáhla na žalovaných 85 796,42 Kč Smlouva o zřízení doplňkových služeb PODPORA, která je přílohou č. 6 smlouvy o úvěru, uvádí, že za tyto služby je klient povinen uhradit celkem částku 24 192 Kč (336 Kč měsíčně), přičemž tyto služby spočívají v možnosti odkladu tří splátek ročně a možnosti přerušení splácení z důvodu nemoci či ztráty zaměstnání. Výše této částky, která dosahuje téměř výše jistiny, je dle soudu zcela nepřiměřená poskytovanému protiplnění, kterým je pouhá možnost žádat odklad či přerušení splácení. Z žalobních tvrzení nadto není zřejmé, zda a jak byly doplňkové služby PORPORA čerpány, tedy zda žalovaná skutečně žádala o odklad splátek či přerušení splácení úvěru z důvodu nemoci či ztráty zaměstnání. Obdobné závěry platí pro poplatek za inkasní službu ve výši 6 834 Kč (102 Kč měsíčně), u nějž není zřejmé, v čem tato služba spočívá a zda a jak byla využívána. Uvedené poplatky za služby, jejichž výše je ze shora uvedených důvodů přemrštěná a neodpovídající poskytnutému protiplnění (když je navíc pochybnost o tom, zda tyto služby byly skutečně čerpány) mají dle soudu za cíl spíše navýšit zisk žalobce a je fakticky dalším, skrytým úročením. Smlouva tak jako celek stanovuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalované jako spotřebitele, zejména za situace, kdy se jednalo o smlouvu adhezní, jejíž obsah žalovaná neměla reálnou možnost ovlivnit. Za této situace má proto soud za to, že smlouva jako celek odporuje dobrým mravům, přičemž intenzitu tohoto rozporu má soud za zjevnou ve smyslu § 588 o.z. Smlouva – pokud by se ukázala jako uzavřená – by byla absolutně neplatná, k čemuž soud přihlíží i bez návrhu. 8. Rovněž soud považuje za nutné upozornit na skutečnost, že zákon klade na právní jednání uzavíraná se spotřebitelem vyšší nároky. Ust. § 1811 odst. 1 o.z. stanoví, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně. Jasnost a srozumitelnost sdělení je třeba vnímat ve dvou podobách – formální a obsahové. Po stránce formální musí být sdělení čitelné a musí být zjistitelný jeho obsah. V rozporu s tímto požadavkem mohou být sdělení psaná příliš malým písmem, v různých znepřehledňujících formálních odděleních (např. rámečky, okrajové části webových stránek), skryté odkazy na podmínky mimo vlastní text smlouvy, sdělení schovaná v částech, kam systematicky nepatří (srov. komentář k ust. § 1811 o.s. dostupný na www.beck-online.cz). Soud má při pohledu na smlouvu předloženou žalobcem pochybnosti o tom, zda těmto podmínkám vyhovuje. Smlouva čítá celkem 18 stran, přičemž první strany obsahují ujednání, která bývají spíše obsahem všeobecných obchodních podmínek. Ujednání o doplňkových službách, které jsou shora uvedeným způsobem zpoplatněny, jsou obsahem příloh č. 4 a 6 na samém konci smlouvy. U takto koncipované smlouvy má soud pochybnosti o tom, zda je způsobilá být pro osobu průměrného spotřebitele srozumitelným a pochopitelným textem, zejména za situace, je-li sjednávána elektronicky a spotřebitel má omezenou možnost klást protis