26 C 53/2021-69 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem parcely parc. [číslo] o výměře 55 m2 v [anonymizováno] [obec], v k.ú. [část obce], s odůvodněním, že je od roku 2020 výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na [list vlastnictví] nacházejících se v obci [obec], v k.ú. [část obce], a to pozemku parc. [číslo] rodinného domu [adresa] nacházejícího se na tomto pozemku a pozemku parc. [číslo]. Předmětem koupě byl rodinný dům v zahradě. Prodávající manželé [příjmení] tyto nemovitosti prodali žalobci jako kupujícímu s ujištěním, že na nich neváznou žádná další práva či jiná omezení a že k nim kupující nabývá i všechny součásti a příslušenství vč. oplocení do ulic [ulice] a [ulice]. Žalobce měl v úmyslu po uzavření kupní smlouvy obnovit staré oplocení, přičemž zjistil, že pruh pozemku o výměře 55 m2 parc. [číslo] je veden ve vlastnictví žalovaného. Na základě podnětu k přezkumu zjistil, že v roce 1933 došlo k rozdělení pozemků bývalých vlastníků, manželů [příjmení], spolu s tím, že několik oddělených dílů původního pozemku vč. pozemku [číslo] bylo postoupeno do veřejného statku, zbývající pozemky s rodinným domem [adresa] byly v roce 1933 oploceny. Zřejmě nedopatřením došlo k zaplocení této parcely v souladu s uliční čárou ulice [anonymizováno], dosud zachovalým zděným plotem. Od roku 1933 je tento pozemek za plotem rodinného domu, o čemž následující vlastníci po manželích [příjmení] včetně žalobce až do roku 2020 nevěděli, pozemek jako součást patřící k domu užívali tak, jak ho nabyli, tedy jako nedílnou součást celého areálu, v domnění, že jim patří. Pozemek před domem k ulici (parc. [číslo]) včetně plotu je v nezměněném stavu již od roku 1933 a sleduje uliční čáru danou sousedními objekty, je s nimi v rovině a navazuje na ně. Samostatně se jedná o nefunkční parcelu bez možnosti jiného využití. Až do roku 2020, tedy více než 87 let, vlastníci včetně žalovaného své vlastnictví neuplatňovali, jako vlastníci se nechovali a držbu nerušili. Žalovaný o svém vlastnictví nevěděl, informaci získal až od žalobce samotného, o pozemek se jako vlastník nikdy řádně nestaral, vlastnictví žádným způsobem neuplatňoval, neřešil právní situaci pozemku (např. věcná břemena, když přes pozemek vede vodovodní přípojka a kanalizace). O pozemek tedy neprojevil po celu dobu prokazatelný zájem. Žalobce i jeho předchůdci tak pozemek [číslo] řádně a poctivě drží více než 10 let, čímž jsou splněny podmínky pro jeho vydržení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného pozemku. Ten vznikl genezí pozemku pův. č. kat. [číslo], jak je zapsáno v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] k. ú. [část obce]. Poté byl pozemek [číslo] rozdělen na pozemky [číslo], poté byly odepsány oddělený díl od pozemku [číslo], oddělený díl od pozemku [číslo] a celý pozemek č. kat. [číslo] do veřejného statku tehdejšími vlastníky nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědkyně] [adresa] byl na pozemcích zapsán zápisem z roku 1927, kdy na pozemku vznikla stavební parcela č. kat. [anonymizováno] s domem [adresa]. Původní dům byl zbořen a opětovně vystavěn v roce 1934, čímž se změnila konfigurace parcely st. č. kat 356. Později byla odepsána i zbylá část pozemku parc. [číslo]. Během nového mapování ve 40. letech minulého století došlo k novému zaměření pozemků již bez částí postoupených do veřejného statku, přičemž toto geometrické a polohové určení pozemků se stalo závazným pro jejich následné nabývání. Pozemek č. kat. [číslo] byl přečíslován na č. kat. [číslo] a pozemek st. č. kat. [anonymizováno] na č. kat. [číslo] s domem [adresa]. Pozemek postoupený do obecního užívání (dnes [číslo]) přešel v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí ČR [číslo jednací] do vlastnictví žalované. Žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], pozemek [číslo] je sousedním pozemkem pozemku [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], přičemž právní účinky zápisu tohoto práva do katastru nemovitostí nastaly dne [datum]. K těmto pozemkům je předmětný pozemek bez právního důvodu připlocen. Kupní smlouva tak předmětný pozemek obsahuje pouze domněle. Putativní titul však k řádnému vydržení nestačí a žalobce tak nabývacím titulem nedisponuje. Současná právní úprava pro tyto případy disponuje institutem mimořádného vydržení, kdy držitel vydrží právo i v případě, že neprokáže právní titul, na kterém se držba zakládá, pokud uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo k vydržení jinak zapotřebí. Vlastnické právo žalovaného nebylo žádným z potenciálních držitelů až do této chvíle nikterak rozporováno, i přes to, že byl žalovaný jako vlastník předmětného pozemku zapsán v katastru nemovitostí. Žalobce sám existenci vlastnického práva žalovaného k předmětnému pozemku nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil. Pokud přitom nahlédl do katastru nemovitostí z důvodu opravy oplocení, bylo by s podivem, pokud by tak neučinil při samotné koupi nemovitosti. Kupní smlouva obsahuje přesnou výměru pozemků v souladu s výměrou v katastru nemovitostí. Se zřetelem ke všem okolnostem žalobce při zachování náležité (obvyklé) opatrnosti nikdy nemohl být v objektivní dobré víře, že mu předmětný pozemek náleží. Na tom nic nemění ani fakt, že je předmětný pozemek k sousedním pozemkům připlocen. Žalobce se mohl stát vlastníkem pozemku vydržením za předpokladu, že to byl skutečně on, kdo jej vydržel. Žalobce však uvádí, že stav pozemku je neměnný od roku 1934 a všichni předchozí vlastníci byli v dobré víře. Pokud by tomu tak bylo, vydržitelem pozemku by nebyl žalobce, ale někdo z jeho předchůdců. Žalobce tak usiluje o pozemek, který nevydržel a který na něj ani nebyl převeden. 3. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 4. Mezi účastníky je nesporné, žalovaný je zapsán jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí. 5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] plyne, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a manžely [příjmení] jako kupujícím a jejím předmětem je převod pozemku parc. [číslo] o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] o výměře 351 m2 (zahrada), v k.ú. [část obce], v obci [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na [list vlastnictví]. 6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] plyne, že byla uzavřena mezi manžely [příjmení] jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím a jejím předmětem je převod pozemku parc. [číslo] o výměře 331 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] o výměře 351 m2 (zahrada), v k.ú. [část obce], v obci [obec], zapsanáno u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na [list vlastnictví]. 7. Žalobce nabyl vlastnické právo ke shora uvedeným pozemkům [číslo] o výměře 331 m2 a [číslo] o výměře 351 m2, jak plyne z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí V [číslo] 2020 [číslo] a výpisu z katastru nemovitostí. Z něj rovněž plyne, že k nemovitostem je zřízeno věcné břemeno užívání pro [celé jméno svědkyně]. 8. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že bydlí v 1. patře domu [adresa] od roku 1977, vdala se tam, její manžel byl synem stavitele vily. K posloupnosti vlastnictví uvedla: prvním vlastníkem byl otec jejího manžela, [jméno] [příjmení], který vilu postavil. Poté, co zemřeli rodiče manžela, kteří byli vlastníci, se stal spolumajitelem manžel svědkyně a jeho dva sourozenci, sestra a bratr. Po úmrtí sourozenců manžela bylo celkem 5 spolumajitelů (neteře a synovci a dále manžel svědkyně). Následně jedna neteř prodala svůj podíl Ing. [příjmení], jemuž poté prodali svůj podíl všichni ostatní. Ing. [příjmení] byl vlastníkem asi jeden rok. Poté prodal nemovité věci žalobci. K užívání předmětného pozemku uvedla: Plot a zeleň jsou stále stejné, stále se to obhospodařovalo a zůstalo to tak,„ jak to starý pán postavil.“ Manžel svědkyně (zemřel [číslo] tohoto roku) si nepamatoval, že„ by se tam něco dělo“. 9. Z katastrální mapy plyne, že pozemek [číslo] je samostatně vymezený, sousedí v pozemkem [číslo] tvoří linii s přilehlou ulicí. 10. Z ortofotomapy a fotografií pozemku plyne a současně mezi účastníky je nesporné, že předmětný pozemek je zaplocený. 11. Z prohlášení ve věci postupu do veřejného statku ze dne [datum] soud zjistil, že vlastníci pozemku Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědkyně] se zavázali postoupit obci Pražské v případě schválení parcelace jejich pozemkových parcel: č. katastrální [číslo] role a [číslo] zahrady, obě v [část obce]. Pod uvedenou podmínkou postoupili mimo jiné také pozemkovou parcelu č. kat. [číslo] zahradu v [část obce], která je vyznačena v polohopisném plánu barvou oranžovou a je předmětem tohoto sporu. 12. Z informačního e-mailu ze dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce] plyne, že je zaplocená i ta část zemského povrchu, označeného dnes jako pozem