26 C 89/2021-44 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou ve znění jejího doplnění se žalobce domáhal zaplacení částky 41 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 850 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou [anonymizováno] [územní celek] a je oprávněn k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne [datum] provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byl žalovaný, tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Odtah byl proveden na základě žádosti [anonymizováno] policie [anonymizováno] [obec] podle ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Žalobce se pokusil písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílal oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informoval jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobce a vyzýval jej k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení [územní celek]. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla až do 18. 11. 2020. Celková výše dlužné částky tedy činí 41 850 Kč (1 900 Kč za odtah a parkovné za 101 dní ve výši 39 950 Kč). Vozidlo bylo vyzvednuto dne 18. 12. 2020, bez úhrady dlužné částky. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žalobce uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byl proveden odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka] z adresy [adresa], vozidlo bylo vyzvednuto dne 30. 12. 2020. Z karty vozidla bylo zjištěno, že ke dni odtahu byla jeho provozovatelem společnost [právnická osoba], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo vozidlo prodáno žalovanému za částku [částka]. Z listiny Oznámení o odtahu vozidla, Výzva k převzetí vozidla ze dne 14. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že vozidlo bylo odtaženo, informoval jej o jeho povinnosti uhradit cenu za odtah a střežení vozidla a vyzval jej k převzetí vozidla. Z listiny Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 20. 10. 2020 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Ze zřizovací listiny vydané [anonymizována dvě slova] [obec] soud zjistil, že předmětem činnosti žalobce je mimo jiné provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků [anonymizováno] policie [územní celek] a policistů ČR, včetně jejich hlídání. Z nařízení [anonymizováno] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení ze dne [datum] soud zjistil, že podle § 2 odst. 1 písm. a), § 2 odst. 3 cena za úplný nucený odtah vozidla činí 1.900 Kč, cena za parkovné za první až třetí i jen započatý den činí částku 250 Kč denně, dále je stanoveno parkovné od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště částku 400 Kč denně, od sto osmdesátého prvního dne činí parkovné 50 Kč denně. Z úřední činnosti je soudu známo, že cena za nájemné venkovního parkovacího místa v [obec] činí cca 1 000 Kč měsíčně (viz též např. skutková tvrzení v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka]). Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Věcná aktivní legitimace žalobce byla prokázána zřizovací listinou [anonymizována dvě slova] [obec], pasivní legitimace žalovaného (kterou žalovaný ani nesporoval), je prokázána kupní smlouvou. Z protokolu o odtahu vozidla má soud za prokázané, že k odtahu vozidla došlo, a to dne [datum]. Žalobce má tak právo na náhradu nákladů spojených s odstraněním vozidla. Žalobce uplatňoval cenu za odtah ve výši 1 900 Kč podle výše stanovené nařízením [anonymizováno] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení. Nárok žalobce na cenu odtahu 1.900 Kč je tedy oprávněný. Dále bylo v řízení prokázáno, že vozidlo bylo odstaveno na parkoviště žalobce od 10. 8. 2020 do 30. 12. 2020 s tím, že žalobce požaduje náklady na parkování a střežení vozu do 18. 11. 2020. Tvrzená cena parkovného byla prokázána nařízením [anonymizováno] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení. Soud následně aplikoval § 1723 odst. 1 a § 2910, § 2912 obč. zák. s tím, že nárok žalobce je co do základu oprávněný. Pokud jde o výši nákladů za parkování a střežení, vyšel soud z § 2953 odst. 1 věta prvá obč. zák. Podle tohoto ustanovení soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Při zvážení moderace práva na náhradu škody je nezbytné uvést, že v daném případě jde o specifický nárok, který, přestože má právní kvalifikaci náhrady škody, nejde o případ, kdy oprávněné osobě vzniká újma jako taková. Je zřejmé, že prostředky plynoucí jí z tohoto důvodu představují zdroj jiných příjmů (jde o tzv. poplatek za skladování vozidla). Při úvaze o snížení přihlédl soud k dopadu použití moderace do poměrů poškozeného, kterým je [územní celek], veřejnoprávní korporace, pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů má chránit též veřejný zájem. Má-li tedy klasická náhrada škody reparovat způsobenou újmu, přičemž použití moderačního práva je výjimkou, která nastupuje výjimečně k odstranění tvrdosti, kterou by plná náhrada znamenala pro povinnou osobu, u tohoto specifického nároku musí být výjimka posuzována šířeji, neboť se nedotýká práva na odstranění nepříznivého zásahu do majetkové sféry poškozeného, nýbrž jeho zákonem upravené činnosti, která má svou výdělečnou stránku (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2012, sp. zn. 25 Cdo 1193/2011). Soud vycházel z obvyklé ceny za parkovací místo ve výši 1 000 Kč měsíčně. Za období od 10. 8. 2020 do 18. 11. 2020, tedy za 3 měsíce a 8 dní, tak přiměřené parkovné odpovídá částce 3 267 Kč. Soud proto žalobci přiznal celkem částku 5 167 Kč (1 900 Kč + 3 267 Kč), ohledně zbývající částky žalobu jako nedůvodnou zamítnul. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žaloba byla v částce 36 683 Kč zamítnuta a žalobce měl proto v řízení úspěch pouze částečný, v částce 5 167 Kč s příslušenstvím. Žalovaný tedy uspěl ve větší části a měl by proto nárok a náhradu nákladů řízení, s ohledem na jeho procesní pasivitu mu však v řízení žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl tak, že na jejich náhradu nemá nárok žádný z účastníků.