29 C 182/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 74 719,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně dne [datum] při kontrole ochranných prvků měřícího zařízení v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], v níž žalovaná provozuje pohostinskou činnost, pojala podezření, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovanou, je měřen měřícím zařízením (plynoměr výrobního čísla [číslo]), na kterém byla poškozena plomba číselníku. Plynoměr byl téhož dne demontován a posouzen soudním znalcem, který konstatoval, že je prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení, a že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily. Došlo tedy k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. e) bod 1 a 3 energetického zákona. Žalovaná tedy v době od [datum] do [datum] neoprávněně odebírala na odběrném místě plyn, čímž způsobila žalobkyni škodu v celkové výši 74 719,46 Kč představující cenu neoprávněně odebraného plynu. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v souladu s ust. § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne [datum]. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícímu dni, kdy bylo pojato podezření na neoprávněnou manipulaci s plynoměrem a kdy byl plynoměr demontován za účelem dalšího zkoumání ohledně zjištění neoprávněného zásahu do něj. Žalovaná byla po celou dobu neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu uživatelem odběrného místa, a zároveň je vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa. Vzhledem k tomu, že se nelze při stanovení výše škody řídit stavem zjištěným na měřícím zařízení, bylo postupováno při určení výše škody spočívající v neoprávněném odběru plynu v souladu s ust. § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb., tak, že se množství neoprávněně odebraného plynu v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. Žalovaná umožnila žalobkyni přístup do odběrného místa za účelem zjištění instalovaných plynových spotřebičů, proto žalobkyně při výpočtu množství neoprávněně odebraného plynu vycházela z instalovaných spotřebičů, a to 1x otopový spotřebič (plynový kotel Baxi Ecofour), 1x průtokový ohřívač vody Ariston a 1x technický spotřebič (gastro sporák). Celkové množství neoprávněně odebraného plynu tak bylo postupem dle ust. § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb., stanoveno ve výši 91 015,97 kWh. Od vypočítané výše neoprávněného odběru plynu bylo odečteno množství plynu ve výši 23 712,47 kWh, které bylo zjištěno odečtem na měřícím zařízení dne [datum], a které je předmětem řádného vyúčtování obchodníkem s plynem. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 67 303,50 kWh bylo ve faktuře [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] vyčísleno na částku 74 719,46 Kč, v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn. Za znalecký posudek žalobkyně uhradila 6 082 Kč. Součástí náhrady škody je dle ust. § 9 odst. 13 vyhl. č. 108/2011 Sb., úhrada nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu. Náklady vynaložené na znalecký posudek považuje žalobkyně za účelně vynaložené k prokázání neoprávněného odběru plynu, proto je žalované fakturou [číslo] přeúčtovala. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkami žalobkyně, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná však dlužnou částku ani zčásti neuhradila. 2. Žalované byla dne [datum] doručena do vlastních rukou žaloba a usnesení zdejšího soudu ze dne 20. července 2021, č. j. 29 C 195/2021-22, kterým soud žalované podle ust. § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k připojené žalobě, s tím, že pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byla žalovaná poučena o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a ve věci samé potom rozhodne rozsudkem pro uznání (ust. § 153a odst. 3 o. s. ř.). 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Podle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle ust. § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ust. § 99 odst. 1 a 2). Podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (ust. § 114b odst. 5 o. s. ř.). Podle ust. § 153a odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 5. Soud po právní stránce nárok žalobkyně posoudil jako dlužné vodné ze smluv o dodávce vody a odvádění odpadních vod, a to v souladu s ust. § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu zákona. Právo žalobkyně na příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že tomu nebrání povaha řízení a žalovaná se k věci nevyjádřila ve stanovené lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy podle ust. § 114b odst. 1 o. s. ř., má se za to, že nárok uplatněný touto žalobou žalovaná uznala, a soud proto ve věci rozhodl podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání (výrok I.). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok II.) podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal proti žalované náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Náklady řízení žalobkyně ve výši 17 228 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 736 Kč, odměna za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení podle ust. § 11 odst. 1) písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jednoduchá předžalobní výzva podle ust. § 11 odst. 2) písm. h) adv. tarifu, podání žaloby ust. § 11 odst. 1) písm. d) adv. tarifu), která podle ust. § 7 bod 5 adv. tarifu činí částku 4 100 Kč za každý úkon podle ust. § 11 odst. 1) adv. tarifu a částku 2 050 Kč za každý úkon podle ust. § 11 odst. 2) adv. tarifu, celkem částku ve výši 10 250 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 900 Kč, a dále 21% DPH v částce 2 342 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.