29 C 211/2020-77 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 23 251 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 13. 12. 2018 došlo v železniční stanici [obec] k mimořádné události v drážní dopravě ve smyslu § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, kdy došlo ke střetnutí vlaku [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s osobním automobilem tov. zn. Renault Laguna, [anonymizována dvě slova] [číslo], ve vlastnictví pojištěnce žalované - pana [jméno] [příjmení]. Při mimořádné události došlo na straně žalobce k poškození zařízení železničního svršku – kabelové hlavice počítače náprav a k poškození stožárového seřaďovacího návěstidla Se1 (vyvrácení základu, ohnutí stožáru a stupaček). Příčinou nehody byl nedovolený vjezd řidiče motorového vozidla na železniční přejezd v době, kdy přejezdem projížděl vlak. Řidič svým jednáním porušil zejm. § 6 odst. 3 a § 22 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 4 písm. a), § 28 odst. 1 a § 29 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Odpovědným subjektem za vznik mimořádné události a za vznik škody na straně žalované tedy byl řidič osobního automobilu, pojištěnec žalované, pan [příjmení] [příjmení]. Následkem výše popsaného byl žalobce jako provozovatel dráhy nucen vynaložit náklady na odstranění následků mimořádné události a uvedení dopravní cesty do provozuschopného a bezpečného stavu. Náklady žalobce se mj. sestávaly z ceny opravy návěstidla ve výši 143 679,40 Kč. Pojistné plnění v podobě vynaložených nákladů na opravu návěstidla žalovaná ponížila o amortizaci, a to nejprve v částce 34 134 Kč, kdy následně žalovaná žalobci doplatila částku 10 883 Kč. Žalovaná tak stále odmítá vyplatit požadované pojistné plnění ve výši 23 251 Kč, a to z důvodu tvrzeného zhodnocení návěstidla provedenou výměnou oproti původnímu stavu. S tímto závěrem žalobce nesouhlasil, když dále konstatoval, že technické náležitosti a technický stav dráhy tak není určen zájmy, potřebami či vůlí žalobce. Co do nutných provedených prací a jejich výsledku (havarijní oprava), tyto jsou dány jednoznačně technickými normami a dalšími předpisy, určujícími nutný stav infrastruktury, kterého je třeba dosáhnout, aby mohl být obnoven provoz. Dále žalobce odkázal na ustálenou rozhodovací praxi, a to na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 4 Cmo 83/2016-178 ze dne 21. 7. 2016, nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 36/2013 ze dne 30. 7. 2014, nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1902/13 ze dne 11. 6. 2014. Co se týče poškozených prvků, žalobce upozornil, že není de facto možné obstarat náhradu, která by při zohlednění stáří svou hodnotou odpovídala hodnotě prvků užitých v době uvedení návěstidla do provozu a oprava v ceně se zohledněním amortizace tak není reálně možná. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když dále konstatovala, že uvedená škodní událost byla řešena z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Rozsah náhrady škody byl proto stanoven dle občanského zákoníku § 2952 v rozsahu skutečné škody. Dle tohoto paragrafu pojistitel hradí uvedení majetku do původního stavu, nikoliv hodnotu pořízení zcela nového majetku. Vzhledem k rozsahu poškození bylo původní návěstidlo kompletně vyměněno za zcela nové, a proto byla likvidace škody provedena formou totální škody, kdy je hrazen rozdíl mezi obvyklou cenou věci v době poškození a hodnotou využitelných zbytků (šrotu). S ohledem k nedoložení stáří návěstidla, bylo z výše faktury za pořízení nových komponent odpočteno opotřebení ve výši 30 % materiálových položek. Novou korespondencí byl pak nově doložen rozpis materiálu, a proto byl proveden přepočet, kdy opotřebení bylo stanovenou pouze z materiálových položek světelného návěstidla v částce 68 875 Kč a dále kabelového závěru v částce 8 630 Kč (celkem 77 505 Kč). Uhrazená částka ve výši 123 370 Kč bez DPH spolu s doplatkem 10 883 Kč bez DPH (tzv. skutečná škoda) pak představuje hodnotu, kterou byl majetek uveden v předchozí stav. Smyslem výplaty pojistného plnění je kompenzace vzniklé majetkové újmy, a proto platí, že od částky vyjadřující náklady na výměnu věci za zcela novou musí být odpočtena částka odpovídající jejímu zhodnocení provedenou výměnou oproti původnímu stavu. Je-li určována výše náhrady škody, musí být uvážen též prospěch, který poškozený získal vzniklou škodnou událostí. Tento princip je pak významný zejména tam, kde je výměna starého zařízení za zcela nové zjevně ku prospěchu hodnoty věci, jako je tomu právě v tomto případě, kde použitím zcela nového návěstidla došlo k plnému obnovení životnosti zařízení. Přirozené opotřebení materiálů vlivem provozu a stáří je přitom obecnou skutečností, přičemž ani životnost poškozeného majetku nebyla neomezenou, a proto je uplatnění odpočtu opotřebení je v případě totální škody zcela na místě. V daném případě šlo o zničení věci (totální škodu) nikoli opravu a pak se hradí obvyklá cena. To, že není trh, neznamená, že ji nelze dovodit. Obvyklá cena je taková cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku. Je nepochybné, že jakákoliv běžná opotřebovaná věc bude mít při prodeji cenu nižší než věc nová. S největší pravděpodobností se dá předpokládat, že cena bude odpovídat stupni opotřebení, podobně jako je to např. u vozidel. Výklad, že věc byla v době vzniku škody funkční a měla tedy plnou užitnou hodnotu pro poškozeného, a proto by se měla uhradit cena nové věci, by znamenal, že např. při totální škodě u vozidel, by žalovaná hradila vždy v nové ceně. 3. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 15. 4. 2021 konstatoval, že dodávky návěstidel, resp. samostatně dodávané funkční části návěstidel, byly pro potřeby údržby a oprav železniční dopravní cesty organizační jednotce žalobce, v jehož obvodu se nacházelo zničené návěstidlo, dodávány na základě rámcové smlouvy„ [anonymizováno 8 slov] [rok]“ č. [anonymizováno]. Jedná o rámcovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní na straně objednatele a společností obchodních společností s názvem: [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [rok] ([právnická osoba] a [právnická osoba]) na straně zhotovitele, přičemž tato rámcová smlouva byla vysoutěžena žalobcem v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, platným v době realizace dané veřejné zakázky. Žalobce při výběru nejvhodnějšího dodavatele jednal v souladu s čl. 5 Výzvy k podání nabídky na realizaci veřejné zakázky ev. [číslo] s názvem„ [anonymizováno 8 slov] [rok]“, kdy nabídky jednotlivých uchazečů byly hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jediným hodnotícím kritériem ekonomické výhodnosti byla nejnižší nabídková cena. Nabídku podaly celkem tři subjekty, výše uvedená společnost obchodních společností [právnická osoba] a [právnická osoba] (nabídková cena 21 578 621,56 Kč), [právnická osoba] a [příjmení], [právnická osoba] (nabídková cena 21 902 563,45 Kč) a [právnická osoba] s.r.o. (nabídková cena 27 930 943,83 Kč). Předmětné návěstidlo bylo dodáno společností, která na dodávku zabezpečovacího zařízení poskytla nejnižší nabídkovou cenu. Dle žalobce je tedy tímto prokázána existence trhu s dodavateli návěstidel, resp. jejich komponent a současně i pořízení návěstidla za nejvýhodnější cenu na tomto, byť značně omezeném, trhu. Žalobce prostřednictvím dodavatele předmětné návěstidlo nemodernizoval, nezvyšoval a ani nezlepšoval jeho funkčnost, pouze z technického pohledu obnovil předešlý stav, ovšem samozřejmě za použití pouze takových materiálů a součástek, které zajistí bezpečnost provozování dopravní cesty. 4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 13. 12. 2018 došlo v železniční stanici [obec] ke střetnutí vlaku [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s osobním automobilem tov. zn. Renault Laguna, [anonymizována dvě slova] [číslo], ve vlastnictví p. [jméno] [příjmení]. Při této škodní události došlo k poškození zařízení železničního svršku – kabelové hlavice počítače náprav a k poškození stožárového seřaďovacího návěstidla Se1 (vyvrácení základu, ohnutí stožáru a stupaček). Příčinou nehody byl nedovolený vjezd řidiče motorového vozidla na železniční přejezd v době, kdy přejezdem projížděl vlak. Provoz vozidla [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], byl v době škodní události pojištěn u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 5. Z Vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události ze dne 10. 1. 2019 má soud za prokázané, že komisionální prohlídkou přejezdového zabezpečovacího zařízení přejezdu [anonymizováno] provedenou bezprostředně po mimořádné události bylo zjištěno, že v době vzniku mimořádné události bylo provozně způsobilé, bylo uváděno spolehlivě a včas ovlivněním spouštěcích prvků do výstrahy, vyhovovalo technickým normám a předpisům [anonymizováno] a nemohlo být příčinou mim